Scéna.cz 

Technika převálcovala nitro příběhu

Romantický příběh Romeo a Julie z pera Williama Shakespeara inscenovalo Národní divadlo v režii Vladimíra Morávka. Čistá láska v protikladu dvou znepřátelených rodů dokáže do hlediště divadel či kin přivést každého mladého člověka. Podaří se toto i souboru Národního divadla?
Vladimír Morávek na inscenaci spolupracoval v osvědčeném tandemu se skladatelem Danielem Fikejzem, o výpravu se postarali scénograf Jan M. Chochoulošek a kostýmy ve stylu alžbětinské doby vytvořila výtvarnice Zuzana Krejzková.
Režisér Morávek použil většinu inscenačních triků, které již tradičně provázejí jeho rukopis. Za všechny uveďme - časování zvuků a doprovodných hereckých akcí (v případě této inscenace – hudební punkt a zabodávání růží, padání pomerančů), komentátorů děje (tři sudičky – plačky a služky), bohatá výtvarná kompozice scény (v prvé části bílá barva, v druhé pak červená), do detailu prokreslená práce s hercem. Hollywoodský styl - výpravné představení, se mu bohužel stal naprosto osudným. Z celé plejády jeho záměrů naprosto vymizel herec a vztahy mezi postavami Některé herecké pokusy místy vyzněly křečovitě, např. v naprostých rozpacích upozorňovala Chůva v podání Ivy Janžurové na přestávku.

Chůva Ivy Janžurové patřila z celé inscenaci k nejvýraznějším. Janžurová dokázala pro Julii a Romea žít kamarádskou láskou a niterným pochopením, na rozdíl od rodičů, byť se vedle empatie k hlavním hrdinům musela uchýlit k alkoholismu.
V titulní roli Romea se divákům na druhé premiéře představil Jan Budař. V jeho projevu dominovala strojená deklamovaná mluva, vystupoval prostě jako „floutek“. Patřičného uvolnění a emocionálního působení dosáhl v okamžiku, kdy se dozvídá o smrti Julie, kdy jeho nářek v hledišti je naprosto věrohodný a niterný, doslova z něj tryská. V tomto duchu už Budař vydržel až do závěru inscenace a tím zachránil Romeovi kůži. Julie v podání Kateřiny Holánové byla na svůj panenský věk příliš hlasově rozkřápnutá. Pravděpodobně se měla vyrovnat matce (Eva Salzmannová), ale k věku její postavy takový projev nepatří. Charismaticky svůj byl Merkucio v podání Richarda Krajča, rovněž Tybalt Viléma Udatného, kterému pouze ublížilo vyjadřování á la Belmondo z filmu Zvíře.

Diváci i přes veškeré možnosti sledovat různé akce, souboje, světelné změny a dramatickou hudbu jsou nuceni vydržet na představení tři hodiny čtyřicet pět minut. Stavovské divadlo prostě nemá na Morávka štěstí, byť režisér v prvé půli přesně vystihl opalizující napětí, nastraženou rozbušku mezi znepřátelenými rody na ulici, na plese, prostě všude, přeci jen podlehl technice představení více než nitru příběhu. Mladý člověk se na představení asi mnoho bavit nebude.