Scéna.cz 

Výtvarné tipy na 14. týden

Trnka z Čech (7/10)
Jiří Trnka se účastnil řady souborných a tematických výstav, od roku 1940 samostatně vystavoval v Praze (1940, 1943, 1945, 1962, 1968, 1992), v Brně (1943), Novém Městě na Moravě (1970), Litoměřicích (1976) aj.; v zahraničí mj. v Jižní Americe (Argentina, Brazílie, Paraguay, Uruguay, vše 1957), v Západním Berlíně (1957) a Spolkové republice Německo (1966), v Paříži (1959, 1968) a Švýcarsku (1966). Výrazně se podílel rovněž na československé expozici na mezinárodní výstavě Expo 58 v Bruselu (1958) a na výstavě Československo 1960 v Praze a v Moskvě (obojí 1960); 1967 přispěl vlastními projekty do expozic československého pavilonu a mezinárodního uměleckého pavilonu na Expo 67 v Montrealu (spolu s Jiřím Trnkou ml.). Vysílání: 07.4., 07.40 hod., ČT2; Opakování: 11.4., ČT2; Opakování: 10.4., ČT2.

Fra Angelico
Dominikán, který patří mezi významné osobnosti italské renesance. Jeho malby se vyznačují nadpozemskou čistotou. Skromný mnich, který žil asketickým životem, tvrdil, že je pouhým nástrojem. Svá díla nikdy nepředělával. Věřil, že umění, které je inspirováno Bohem, vede člověka k lásce, kráse a zbožnosti. Vysílání: 07.4., 11.45 hod., ČT2.

Architektura (14/45)
Na začátku projektu bylo jasné, že budova lázní bude stát mezi pěti již existujícími hotely, přesně v místě, kde vyvěrá pramen, teplý 32 stupňů Celsia. Komise, v níž zasedal ředitel kamenolomu, hajný, provozovatel lyžařských vleků a zaměstnanec stáčírny minerálky, se ukáže být tím, čemu se v architektuře říká "silný klient". Neváhají zadlužit obec půjčkou ve výši sto milionů švýcarských franků, a vyberou architekta, který zatím téměř nic nepostavil: P. Zumthora. Ten říká: "Jde tady o koupel zrozenou z hory, stejně jako pramen teplé vody se zrodil z hory. Tryská tam voda. Má to svou dimenzi v geologickém čase. Nevím to přesně, ale jde o miliony let. To nám umožnilo uvažovat, jako kdyby tady ta budova stála odjakživa, dřív než všechny ostatní. Aby neměli hosté hlavního hotelu zakrytý výhled, zakázala komise architektovi stavět do výšky. Odpověděl tím, že svou budovu až do poloviny zanořil do svahu. Díky ploché střeše pokryté trávníkem stavba splývá s krajinou. Její přítomnost prozrazuje pouze geometrický vzor. Jediné průčelí budovy lázní, obrácené směrem k horám, je z kamene z místního lomu. Vysílání: 07.4., 13.55 hod., ČT2; Opakování: 11.4., ČT2., 13.4., ČT2.

Zrezivělá krása Ticho nad Kladnem
Území bývalé "Poldovky" zabírá čtvrtinu největšího města Středočeského kraje. Budeme-li hledat geografický střed města, skončíme na léta ztichlé vlakové koleji uprostřed rumiště - kde nic nevede nikam. Co mohlo být ukradeno už neleží mezi tím, co je ukradeno úplně všem a nad zmarem tiše prorůstajícím nezdolnou přírodou dominují z kovu svlečené tři vápenné věže, kulturní památka, dominanta Kladna, malomocné kolosy - z kterých pomalu opadávají kusy šamotového masa do nenávratna.
Před rokem 1989 pracovalo v Poldi Kladno dvacet tisíc lidí. Vápenné věže byly součástí Vojtěšské huti, později Huti Koněv a ještě později Spojené ocelárny NP, který do sebe spolykal celý industriální kolos vyrůstající z nitra města až daleko za "humna" a který postupně srostl z několika hutí a dolů.
O historii Poldi Kladno bude vyprávět a areálem nás provede mladý architekt a zaměstnanec důlního muzea v Kladně Tomáš Voldráb. Kromě toho, že zpracoval historii vápenných věží pro zápis mezi kulturní památky, byl i jedním se zakladatelů hnutí Kladno Koněv, které se snaží hledat budoucnost pro mimořádně zajímavé industriální památky v bývalé huti.
Tuny světoznámé kvalitní oceli se zrodily v Poldovce, a ač ocejchovány hlavičkou paní Poldi, manželkou Karla Wittgensteina, kterou si vybral továrník pro značku svých hutí, zmizela ocel rozprodána do celého světa. Něco však vzniklo v Poldince velmi nenápadně a koroze se toho hned tak nedotkne. Je to dílo Bohumila Hrabala a Vladimíra Boudníka. Jejich poezie (Krásná Poldi) a grafická díla budou provázet příběh Tří mlčenlivých svědků industriální slávy Kladna. Vysílání: 07.4., 14.25 hod., ČT2; Opakování: 12.4., ČT2.

Čtyři okamžiky ticha
Z obrazů mistrů malířů víme, jak vypadala naše krajina před sto lety. Režisér Josef Císařovský srovnává jejich pohled s tím, co jsme z životního prostředí učinili my, naše technické a konzumentské generace. Pýcha člověka, jeho touha jen spotřebovávat, nás připravuje o estetické zážitky a krajinu o její původní krásu. Necháme budoucím potomkům jen skládky odpadů? Vysílání: 08.4., 11.20 hod., ČT2; Opakování: 14.4., ČT2.