Scéna.cz 

Tizian bude v Olomouci už jen týden

Už jen do neděle 24. února se výstava Od Tiziana po Warhola v Muzeu umění Olomouc může chlubit slavným Tizianovým obrazem Apollón a Marsyas. Více než dvoumetrové plátno z let 1550–1576 ze sbírek olomouckého arcibiskupství, které je odborníky považováno za jedno z nejpozoruhodnějších děl minulosti vůbec, se totiž od 5. března zařadí k ústředním exponátům velké monografické výstavy renesančního mistra v prestižním muzeu Scuderie del Quirinale v Římě.

Nejslavnější obraz v českých sbírkách vůbec, který momentálně vévodí olomoucké výstavě, znázorňuje scénu z Proměn římského básníka Publia Ovidia Nasa. Benátský malíř Tizian Vecellio (1488 /1490–1576) jej namaloval v pozdních letech svého života. „Ačkoli je plátno častým cílem pokusů o odpovídající interpretaci, není jeho vyznění dodnes zcela jasné. Kompozice zachycuje antický mýtus o pyšném satyru Marsyovi, který vyzval k hudebnímu souboji boha slunce Apollóna. Ačkoli se zprvu Marsyova flétna vyrovnala Apollónově lyře, poté co Apollón svou lyru obrátil a její tóny doprovodil zpěvem, bylo o vítězi rozhodnuto. Za trest byl rouhavý satyr pověšen na strom a zaživa stažen z kůže. Jeho přátelé pak hořce plakali a z jejich slz vytryskl pramen frygické řeky Marsyas,“ popsal dílo historik umění Miroslav Kindl z Arcidiecézního muzea Kroměříž, které pečuje o unikátní arcibiskupské sbírky soustředěné na kroměřížském zámku.

Jak se vůbec Apollón a Marsyas ve sbírkách olomouckého arcibiskupství octil? „Plátno v roce 1673 zakoupil olomoucký biskup Karel z Lichtensteinu-Castelkorna od obchodníků s uměním bratrů Imstenreadových. Ti kolekci, která obsahovala mnohé ze sbírek popraveného anglického krále Karla I. a velkého sběratele umění Thomase Howarda z Arundelu, nejdříve nabídli císaři Leopoldu I. Z prodeje však sešlo a celý kabinet postupně doputoval až na Moravu do olomoucké biskupské rezidence,“ připomněl vedoucí uměleckohistorického oddělení Muzea umění Olomouc Ondřej Zatloukal.

Věhlasné Tizianovo plátno bude podle něj v olomouckém Arcidiecézním muzeu vystaveno do neděle 24. února 2013. Poté se za přísných bezpečnostních opatření přestěhuje na velkou Tizianovu výstavu v prestižním římském muzeu Scuderie del Quirinale. Ta má ambice předčít všechny dosavadní tizianovské projekty. Kariéru a vývoj malířského rukopisu jednoho z největších malířských mistrů historie bude možné od 5. března do 16. června sledovat od počátků, kdy Tizian pracoval v benátských dílnách Giovanniho Belliniho a Giorgiona, až po jeho vrcholné práce z doby, kdy pracoval pro císaře Karla V. a jeho syna, španělského krále Filipa II. A na takto reprezentativní výstavě nemůže kroměřížské plátno chybět. „Jakákoliv tizianovská výstava bez něj je nemyslitelná, společně s arcibiskupstvím však odmítáme menší akce a půjčujeme ho jen na ty velké a reprezentativní, jako byly třeba výstavy v Benátkách, Vídni nebo Paříži. V takovém případě je pro nás samozřejmě čest, že tam bude obraz z České republiky. Dělá to reklamu nejen Arcibiskupství olomouckému a Muzeu umění Olomouc, ale i Zlínskému kraji a kroměřížské obrazárně, protože zápůjčkou na tyto výstavy upozorňujeme na skutečnost, že jsou zde i další mimořádné obrazy, kvůli kterým stojí za to přijet,“ doplnil Zatloukal.

Výstava Od Tiziana po Warhola, kterou si Muzeum umění Olomouc připomíná 60 let své činnosti, byla zahájena 25. října loňského roku a potrvá do 31. března. Diváky provádí prostřednictvím bezmála 600 exponátů dějinami výtvarné kultury od antiky do současnosti. Do konce ledna výstavu navštívilo více než 20 tisíc lidí, což ji už nyní řadí mezi nejúspěšnější projekty olomouckého muzea. Významem i rozsahem srovnatelnou výstavu Olomoucké baroko, která jak v Muzeu umění Olomouc, tak ve Vlastivědném muzeu představovala na přelomu let 2010 a 2011 barokní umění, navštívilo za čtyři měsíce 32 tisíc lidí, monografickou výstavu Josefa Lady v roce 2008 přilákala více než 28 tisíc návštěvníků a přehlídku tvorby zakladatele pop-artu Victora Vasarelyho v roce 2007 navštívilo bezmála 20 tisíc lidí.