Scéna.cz 

Cyklus matiné v Divadle J. K. Tyla zahájí Jaroslav Krček s rodinou

Významný český skladatel, dirigent a instrumentalista Jaroslav Krček vystoupí spolu se členy své rodiny a hosty na prvním z osmi koncertních matiné, která chystá opět na letošní sezonu operní soubor Divadla J. K. Tyla v Plzni. Tuto neděli 29. září od půl jedenácté dopoledne se publikum ve foyeru plzeňského Velkého divadla setká s Jaroslavem Krčkem, jeho ženou – hobojistkou Gabrielou Krčkovou i jeho synem – violoncellistou Janem Krčkem.

„Spoluúčinkují pěvec Karel Jakubů, člen souboru Musica Bohemica, a violista Miljo Milev, člen Karlovarského symfonického orchestru,“ upřesnil dramaturg plzeňské opery Zbyněk Brabec.

Jaroslav Krček
Hudbě se věnoval od svých 14 let, kdy se naučil hrát na harmoniku a se svým bratrem Vladimírem začal docházet do mládežnickéhou souboru Elán. Ve čtrnácti letech také napsal svou první skladbu „Tango pro Věru“. Studoval nejprve Pedagogické oddělení Hudební školy B. Jeremiáše v Českých Budějovicích, v letech 1959-62 pak ještě pražskou konzervatoř (žákem M. Kabeláče v kompozici a B. Lišky v dirigování). Šest let byl sbormistrem plzeňského smíšeného sboru Česká píseň, současně byl zaměstnán jako hudební režisér v Československém rozhlasu v Plzni. Spolupracoval s plzeňským folklorním souborem Úsměv.
V letech 1967-1972 působil jakou hudební režisér ve vydavatelství Supraphon v Praze. Zde spolupracoval se špičkovými soubory a s dirigenty Václavem Neumannem, Jiřím Bělohlávkem, Milanem Munclingrem aj. S Českou filharmonií a Václavem Smetáčkem nahrál jako režisér Smetanovu Mou vlast, tehdy první digitální hudební nahrávku v Československu, tato deska pak získala mezinárodní ocenění, japonskou cenu „Columbia Golden CD Prize“ (1984).
Společně s folkloristou Františkem Bonušem založil roku 1960 Malou muziku Souboru písní a tanců Josefa Vycpálka. Roku 1967 založil soubor Chorea Bohemica a roku 1975 Musica Bohemica, a velmi rychle dosáhl mimořádných koncertních úspěchů na domácí scéně i v zahraničí. Jeho zájem o folklór jihočeský a západočeský a o anonymní hudební projevy české kultury přerostl ve specializaci na folkloristickou problematiku v nejširších souvislostech: vyhledává nejstarší památky lidové hudby, uvádí je znovu do současného hudebního života a je také autorem překrásných úprav lidových písní a tanců. Jeho úpravy a adaptace lidových předloh mají zcela osobitý styl a výrazně se odlišují od prostých úprav vysokým stupněm stylizace. Tyto Krčkovy skladby tvoří kompletní koncertní repertoár souboru Musica Bohemica, pro nějž napsal desítky skladeb inspirovaných původním historickým materiálem. Mimo to se ale průběžně věnuje také kompozici v oboru soudobé vážné hudby.
Jaroslav Krček je autorem rozsáhlých skladeb symfonických, komorních i vokálních. Roku 2005 byla v Praze provedena jeho Symfonie č. 4 „Desiderata“, v únoru 2010 byla Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy FOK uvedena premiéra další skladatelovy Symfonie č. 5 „Renesanční“. Oratorium „Ten, který jest“ zaznělo v provedení Plzeňské filharmonie a hostů a Pražského filharmonického sboru dne 6. března 2011 v pražském Obecním domě. Koncert se konal v rámci celosvětových oslav 150. výročí narození rakouského filosofa, duchovního badatele a anthroposofa Rudolfa Steinera.
Jako uznávaný autor, dirigent, interpret i hudební organizátor Jaroslav Krček spolupracuje s předními pražskými orchestry, komorními soubory, scénami i s několika nahrávacími společnostmi.