Scéna.cz 

Kino Art 23. týden

Jelena
Příběh stárnoucí ušlápnuté ženy, která pro svou rodinu udělá cokoliv. Opravdu cokoliv. Ruské drama (2011). Hrají: N. Markinová, J. Ljadovová, A. Rozin, A. Smirnov a další. Režie Andrej Zvjagincev (V ruském znění s titulky) (Premiéra). Třetí film renomovaného ruského režiséra Andreje Zvjaginceva se soustředí na osud zdánlivě obyčejné stárnoucí ženy. Jelena žije s bohatým Vladimirem, oba mají děti z předchozích manželství, které se nevyvedly – Vladimirova dcera je chytrá, ale nezvladatelná, zatímco Jelenin syn je typický lenoch a budižkničemu. Ve chvíli, kdy Vladimira začne zlobit zdraví, vynoří se kardinální otázka – komu připadnou po jeho smrti peníze? Jelena, do té doby pasivní a pokorná, v sobě objeví netušenou sílu a vynalézavost.
Na příběhu ze současného Ruska zkoumá Zvjagincev univerzální téma oblíbené již za časů Shakespearových, které by se dalo shrnout jediným pořekadlem – krev není voda. Film získal na festivalu v Cannes zvláštní ocenění poroty.
Vysílání: 07.6., 21.10 hod., ČT art

Evropa
Německo - rok nula. Jak žít dál? Francouzské koprodukční drama zachycující poválečnou atmosféru (1991). Hrají: J.-M. Barr, B. Sukowa, U. Kier, E. Constantine, Max von Sydow, L. von Trier a další. Režie Lars von Trier (V původním znění s titulky). Pozoruhodný snímek Evropa je třetí částí osobité autorské filmové trilogie, pátrající po duchovním fenoménu prostoru, v němž žijeme (Prvek zločinu, 1984, Epidemie, 1987, Evropa, 1991). Dánský režisér Lars von Trier, situuje příběh do Německa "roku nula" (těsně po válce), do země těžce traumatizované svou prohrou, zmrazené do temnoty noci a beznaděje, a kontrolované (i devastované) Spojenci. Většina obyvatelstva tu však skrytě sympatizuje s nacistickými myšlenkami, a někteří se dokonce aktivně podílejí na destruktivních akcích werwolfů. Do tohoto místa a času přijíždí mladý Američan Leo, syn německého emigranta, aby "pomohl Německu". Pod přísným dohledem autoritářského strýce se stane průvodčím v lůžkových vozech první třídy u společnosti Zentropa. Seznámí se s majitelem společnosti, s Američany sympatizujícím Maxem Hartmannem, a zamiluje se do jeho dcery Kathariny. Avšak svět osobních jistot, jímž se citlivý mladík pokouší izolovat od okolní děsivé reality, snad právě proto drtivě zasáhne do jeho osudu... Situace "zlem nakaženého" Německa je pro režiséra (stejně jako pro mnoho jiných vynikajících tvůrců) východiskem k mnohem obecnější výpovědi o jedinci, osudově zmítaném vnějšími tlaky a navzdory všem svým idealistickým snahám zavedeném do slepé uličky. Vypovídá nejen o střetu humanistických a demokratických ideálů s mašinérií smrti, manipulativní moci a destrukce, ale i o evropských traumatech a křižovatkách; pro obojí je klíčová obrazová a významová metafora cesty po železnici. Velký důraz klade režisér na formu svého vyprávění. Širokoúhlý snímek je převážně monochromatický s významotvornými vstupy barvy; originálně využívá ateliéru a zadních projekcí. Koresponduje s díly Dreyerovými a Bergmanovými, na Fassbindera a Godarda odkazuje formálním experimentátorstvím a obsazením jejich "kultovních herců" (Eddie Constantine, Barbara Sukowa). V souladu s Trierovým chápáním filmu jako sněním v bdělém stavu je Evropa vedle svého konkrétního geografického významu rovněž jakýmsi kulturním a politickým bodem v kolektivním podvědomí; celý příběh je prezentován jako hypnotická seance hrdiny i diváka, provázená podmanivým, chladným hlasem vypravěče (Max von Sydow).
Vysílání: 11.6., 22.35 hod., ČT art