zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Kukačka - přesto zůstal člověkem

Anna Kukuczková (Kukačka - přesto zůstal člověkem)

autor: archiv divadla   

zvětšit obrázek

Herečka a mimka Anna Kukuczková představila v A Studiu Rubín své absolventské představení na katedře nonverbálního divadla HAMU pod názvem Kukačka … přesto zůstal člověkem. Je to vlastně svérázný hold jejímu otci, Erwinu Kukuczkovi, jedné z výrazných osobností alternativního divadla druhé poloviny 20. století, spisovateli a knězi.
Performerka využila literatury, v níž otec zaznamenal své autentické zážitky, ale také jeho veršů, a společně s Ondřejem Holbou, který se ujal režie, vytvořila koláž, v níž propojuje vyprávění, zahrnující biografické prvky ze života Erwina Kukuczky, které s jistou nadsázkou komentuje, s nonverbálními mezihrami a hranými scénkami.

Ať už je to stylizovaný tragikomický výstup z Kukuczkova dětství (kde ztvárňuje malého Erwina, jeho otce a jeho macechu), tak Camiho jednoaktovku Opilcovo dítě, v níž Kukuczka hrál před padesáti lety v divadle Orfeus Radima Vašinky právě v prostoru Rubínu.
Využití genia loci tohoto místa s laskavým pohledem (nadhledem) dcery ukazuje střípky ze života a způsobu myšlení osobnosti, jejíž osudy se dotkly nejrůznějších aspektů historie (od dramatického válečného a poválečného dětství, přes undergroundové mládí, po zklidněnou současnost). Anna Kukuczková vhodně kombinuje verbální a neverbální stránku výrazu, a vytváří pozoruhodný celek, který zajímá a dojímá. Jen drobná výhrada - osobně bych ve vyprávění zvolila od začátku přiznaný osobní tón. Kukuczková na počátku zní spíše jako recitátor, který dostal k interpretaci text a přednáší ho s patřičným odstupem a zároveň patosem. Teprve postupně se tón výpovědi stává osobnější, a tím sympatičtější. A v okamžiku, kdy performerka přidává nonverbální elementy jak v mimice, tak gestice, jako by se otevřely dveře vstřícnosti vůči divákovi. Vše najednou působí mnohem přirozeněji, a ve výrazu jistěji. A vlastně i hravěji a zábavněji. Není jasné, zda tato stavba inscenace vznikla úmyslně, nebo náhodně. Na konci (na premiéře asi i díky přítomnosti hrdiny kusu, tedy tatínka Erwina Kukuczky) prožili diváci společně s protagonistkou skutečnou katarzi.

15.5.2017 10:05:34 Jana Soprová | rubrika - Recenze

Časopis 39 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Lípa Musica 2024

Články v rubrice - Recenze

Účet: Kdo se jak (ne)vyrovná?

Adam Vacula a Jiří Hána (Účet)

Divadlo Bez zábradlí přináší od 19. září 2024 českou premiéru inscenace ÚČET od francouzského dramatika Clémen ...celý článek


Já, secese - Vítejte na digitální cestě

Já, secese

Divadlo Hybernia uvádí další multimediální projekt producenta Michala Dvořáka – JÁ, SECESE. Po úspěchu V ...celý článek


Noční spoje - Květy křičí, potichu, ale křičí

Benoni, Schneiderová, Šišková, Roden (Noční spoje)

Studio Dva divadlo uvedlo ve světové premiéře inscenaci Viliama Klimáčka NOČNÍ SPOJE. Klimáček hru napsal pro ...celý článek



Časopis 39 - sekce

LITERATURA/UMĚNÍ

Víra tipy 39. týden

Svatý Václav a ochrana země české

V novém světle: Pomoc ženám v tísni
Jak církev pomáhá. S Hanou Scharffovou za příběhy lidí, kteří pomáhají, celý článek

další články...