Jolanta v Liberci – hudební zážitek
autor: archiv divadla
Před čtyřmi lety uvedli Čajkovského Jolantu v Plzni – koncertně. V Liberci ji nyní uvedli jevištně – leč vážím si na ní kvalit, které by se neztratily ani v provedení koncertním. V první řadě pěveckých výkonů. Nikolai Nekrasov využil v roli Roberta především možnost efektně předvést hlas v plné síle, Anatolij Orel v roli maurského lékaře Ibn-Hakii působí hlavně barvou hlasu. Silový projev Plamena Prokopieva v roli Hraběte Vaudémonta je emotivnější nežli lyričtější projev Miloslava Pelikána, který je zato technicky spolehlivější.
Strhujícím způsobem vyzpívávají strach, bolest i radost krále Reného Yevhen Shokalo i Pavel Vančura – Vančura je snad jen ve výraze ještě bohatší, intenzivnější. Stejně těžko volit mezi Ivetou Jiříkovou a Věrou Poláchovou – obě jsou andělskou, křehkou Jolantou, Jiříková ji snad jen zpívá lehčeji, jakoby bez nejmenší námahy. Dirigent František Babický detailně, především dynamicky vystavěl působivý celek: omamná jsou všechna ta crescenda a decrescenda, výbuchy a řeky melodií.
Jevištní koncepce se podle mě bohužel s Čajkovského dílem dosti míjí. Výtvarník Saša Senkovič pohřbil Jolantu za mříže do jakési kašírované skály, v níž leží na katafalku – zaskleném záhonu růží (což nápadně připomíná řešení v Morávkově nedávné inscenaci Romea a Julie). Další naaranžované růže kolem evokují také spíše pohřební atmosféru nežli skrytý ráj, který postavy obdivují. Režisér Andrej Bestčastnyj prokázal velmi málo múzičnosti – snad až na závěrečný hymnický obraz, v němž Jolanta bere za ruku své nejbližší, společně prudce vyrazí k publiku, sbor jeptišek odkládá pásky z očí, svléká černé pláště a zůstává v bílém, čímž výtvarně dotváří celý obraz. Jinak se na jevišti odehrává směska abstraktního, prázdného operáckého pózování a konkrétních, popisných, ilustrativních akcí (Jolantiny společnice okázale předvádějí, jak se nudí apod.), které obzvláště neladí s Čajkovského hudbou k podobenství o lásce a víře, bez které není uzdravení.
Divadlo F. X. Šaldy – Petr Iljič Čajkovskij: Jolanta. Dirigent František Babický, režie Andrej Bestčastnyj, scéna a kostýmy Saša Senkovič, sbormistr Martin Veselý. Premiéry 20. a 21. 2. 2004.Časopis 44 - rubriky
Časopis 44 - sekce
DIVADLO
Cirkusové noci ovládnou poprvé Českou republiku
Česká republika se letos poprvé zapojí do mezinárodního projektu Cirkusové noci, který proběhne od 15. do 17. celý článek
HUDBA
Festival Prague Sounds 2024
Velká světová jména jazzu, soudobé vokální hudby, alternativního hip hopu i world music na pomezí s klasikou, celý článek
LITERATURA/UMĚNÍ
Filmové tipy 45. týden
Já, Lactobacillus
Příběh „zázračné bakterie“, která léčí, konzervuje a zároveň zušlechťuje mléč celý článek