Velikonoce v Lužici
autor: Česká televize
zvětšit obrázekVelikonoce v Lužici a pod Lužickými horami (1/2)
Velikonoční zvyky a obyčeje v minulých i dnešních životech tří národů, které obývají historický region na pomezí Čech a Německa (2010). Kamera A. Barla. Scénář a režie Z. Flídr. Tématem dokumentární eseje Zdeňka Flídra jsou lidové zvyky a obyčeje v oblasti, kde se odedávna stýkaly tři národy: Češi, Němci a Lužičtí Srbové. Toto území zahrnuje český Šluknovský výběžek a německé historické regiony Horní a Dolní Lužice, kde dosud žije nejmenší ze všech slovanských národů. Na rozdíl od českých Sudet, kde byla po druhé světové válce násilně přerušena kulturní tradice, nebo od německých končin, kde se dnes velikonoční zvyky omezují už jen na symboly, jako jsou barvená vejce, zůstávají v Lužici Velikonoce stále živou tradicí. Zejména v katolické Horní Lužici dodnes přetrvávají zvyky, jejichž původ je zjevně předkřesťanský, ale díky dějinným zvláštnostem a pevné katolické víře se staly nedílnou součástí oslav svátků vzkříšení. Dokumentární film je rozdělen podle velikonočních dnů a zvyků, které se k nim váží. Postupně tak sledujeme lidové zvyky, u nás už pěstované jen národopisnými soubory, a jejich vazbu k jednotlivým dnům velikonočních svátků. Bohatý obrazový materiál, rekonstrukce i vzpomínky nejstarších pamětníků nás zavádějí i do doby ne až tak dávno minulé – do časů násilně přervaných nástupem fašismu a druhou světovou válkou. Dokument skrze lidovou tradici proniká k identitě Lužických Srbů a vrací se k náročným zkouškám, kterými musela projít v minulém století. Stranou ale neponechává ani současnou tvář Střední a Dolní Lužice s převážně evangelickým obyvatelstvem, kde slovanské etnikum žije v podstatně složitější situaci. Ta je dána jak historicky, tak moderní průmyslovou těžbou hnědého uhlí, která devastuje nejen krajinu, ale i slovanské etnikum a jeho kořeny. Projekt podpořený Česko-německým fondem budoucnosti tak není jen působivým zachycením vytrácející se kultury našich předků, ale také portrétem jednoho národa, který je nám blízký nejenom svým jazykem a jenž se téměř vytratil z našeho povědomí – navzdory tomu, že mnoho nescházelo a mohl se stát v předválečné době součástí Československa.
Vysílání: 19.4., 09.00 hod., ČT2
Velikonoce v Lužici a pod Lužickými horami (2/2)
Velikonoční zvyky a obyčeje v minulých i dnešních životech tří národů, které obývají historický region na pomezí Čech a Německa (2010). Kamera A. Barla. Scénář a režie Z. Flídr. Tématem dvoudílné dokumentární eseje Zdeňka Flídra jsou lidové zvyky a obyčeje v oblasti, kde se odedávna stýkaly tři národy: Češi, Němci a Lužičtí Srbové. Toto území zahrnuje český Šluknovský výběžek a německé historické regiony Horní a Dolní Lužice, kde dosud žije nejmenší ze všech slovanských národů. Na rozdíl od českých Sudet, kde byla po druhé světové válce násilně přerušena kulturní tradice, nebo od německých končin, kde se dnes velikonoční zvyky omezují už jen na symboly, jako jsou barvená vejce, zůstávají v Lužici Velikonoce stále živou tradicí. Zejména v katolické Horní Lužici dodnes přetrvávají zvyky, jejichž původ je zjevně předkřesťanský, ale díky dějinným zvláštnostem a pevné katolické víře se staly nedílnou součástí oslavy svátků vzkříšení. V druhém dílu bude pozornost věnována vůbec nejpůsobivější tradici – tzv. jízdě křižáků, při níž průvod stovek černě oděných mužů na koních objíždí na Boží hod velikonoční lužické kostely, aby zvěstoval Kristovo zmrtvýchvstání. Dokumentární film je rozdělen podle velikonočních dnů a zvyků, které se k nim váží. Postupně tak sledujeme lidové zvyky, u nás už pěstované jen národopisnými soubory, a jejich vazbu k jednotlivým dnům velikonočních svátků. Bohatý obrazový materiál, rekonstrukce i vzpomínky nejstarších pamětníků nás zavádějí i do doby ne až tak dávno minulé – do časů násilně přervaných nástupem fašismu a druhou světovou válkou. Dokument skrze lidovou tradici proniká k identitě Lužických Srbů a vrací se k náročným zkouškám, kterými musela projít v minulém století. Stranou ale neponechává ani současnou tvář Střední a Dolní Lužice s převážně evangelickým obyvatelstvem, kde slovanské etnikum žije v podstatně složitější situaci. Ta je dána jak historicky, tak moderní průmyslovou těžbou hnědého uhlí, která devastuje nejen krajinu, ale i slovanské etnikum a jeho kořeny. Projekt podpořený Česko-německým fondem budoucnosti tak není jen působivým zachycením vytrácející se kultury našich předků, ale také portrétem jednoho národa, který je nám blízký nejenom svým jazykem a jenž se téměř vytratil z našeho povědomí – navzdory tomu, že mnoho nescházelo a mohl se stát v předválečné době součástí Československa.
Vysílání: 20.4., 12.35 hod., ČT2
TIP!
Časopis 39 - rubriky
Články v rubrice - Noc kostelů/ Víra
Víra tipy 39. týden
V novém světle: Pomoc ženám v tísni
Jak církev pomáhá. S Hanou Scharffovou za příběhy lidí, kteří pomáhají, ...celý článek
Časopis 39 - sekce
DIVADLO
Noční spoje - Květy křičí, potichu, ale křičí
Studio Dva divadlo uvedlo ve světové premiéře inscenaci Viliama Klimáčka NOČNÍ SPOJE. Klimáček hru napsal pro celý článek
HUDBA
Hudební tipy 39. týden
Kam zmizel ten starý song: Jiří Bažant
Chtěl bych mít kapelu, Tu kytaru jsem koupil kvůli tobě, Den je krás celý článek
OPERA/ TANEC
Prodaná nevěsta z Met
B. Smetana: Prodaná nevěsta z Met
Komická opera o třech dějstvích v anglickém překladu Tonyho Harrisona (19 celý článek