Scéna.cz 

Divadelní tipy 41. týden

Nespoutaný živel
Legendární herec, který by v těchto dnech oslavil 90 let, v mnoha ukázkách a vzpomínkách dcery a syna, J. Bohdalové, S. Zázvorkové, V. Brodského, M. Horníčka, V. Jasného, L. Kostelky, F. Filipa, V. Vorlíčka a dalších (2001). Režie R. Bílý. Už samotný název dokumentu přesně vystihuje povahu hlavního protagonisty. Ve filmu vytvořil řadu nezapomenutelných postav. Svým spontánním herectvím, živelnou komikou a přebohatým výrazovým rejstříkem dokázal překonat i postavy ve filmech či televizních inscenacích, které tak či onak přitakávaly normalizačnímu režimu. Možná proto byl Vladimír Menšík kritikou často označován za výsostně lidového herce v tom nejlepším smyslu slova. Jeho obliba u diváků byla nesmírná. Stejně hluboce ovšem on sám miloval své publikum. V jeho životopisech a ve filmografii se uvádí více než 140 televizních rolí, téměř 120 celovečerních filmů a nesčetné množství konferenciérských vystoupení, skečů a scének. V televizním dokumentu režiséra Roberta Bílého na něj vzpomínají jeho děti, přátelé a kolegové. A s nimi tuto možnost mají i televizní diváci, a to v čase, kdy si připomínáme 90 let od narození této legendy českého herectví, mistra humoru a vypravěčského talentu.
Vysílání: 11.10., 15.40 hod., ČT1, Příběhy slavných... Vladimír Menšík – 90 let

Úsměvy Svatopluka Matyáše
Dnešním hostem J. Hanzlíka je herec známý především z klasických divadelních repertoárů, ale i seriálových rolí, který letos oslavil své 90. narozeniny (2006). Režie P. Vantuch. Hostem dnešního pořadu je herec, který před šedesáti lety rozechvěl nejedno dívčí srdce jako Romeo v hradeckém divadle. Ve filmu si po milovnících prošel obdobím čestných mládežníků i prohnaných kariéristů, hrál i komické role samolibých hezounů a vševědoucích vedoucích pracovníků. Dozvíte se, že v počátku jeho herecké kariéry stála těžká fyzická práce. Pořad uvádíme k hercovým 90. narozeninám.
Vysílání: 13.10., 08.10 hod., ČT1

Národní divadlo: Mýtus a realita (4/10) - Hrát, či nehrát?
Rozlety a pády naší první divadelní scény v novém dokumentárním cyklu A. Kisila (Premiéra). Anšlus Rakouska, neklid v pohraničí, mobilizace... V tísnivé atmosféře roku 1938 přišel Václav Talich s novým nastudováním Libuše. Národní divadlo tak chtělo povzbudit cítění národa v době rostoucího ohrožení. Druhá republika ale znamenala postupný zánik pluralitního uměleckého prostředí. Když o Vánocích roku 1938 zemřel Karel Čapek, nevyvěsilo Národní divadlo černý prapor. V nové situaci se stal nežádoucí osobou. V únoru 1939 přišel příkaz propustit všechny židovské zaměstnance. Hugo Haas odchází nejen z Národního divadla, ale po okupaci zbytku Československa nacisty i do emigrace. Národní divadlo se v situaci, kdy byla řada autorů zakázaných, snažilo vyjadřovat především pomocí metafory. Další etapou dějin Národního divadla provází Ondřej Havelka.
Vysílání: 09.10., 20.20 hod., ČT art

Česká loutka: Zlatý věk (2/7)
Příběhy slavných neživých herců a jejich tvůrců: od Kašpárka po Kukyho. Průvodci pořadu Petr a Matěj Formanovi. Režie P. Jirásek (Premiéra). Období první Československé republiky až do vypuknutí druhé světové války je právem nazýváno zlatým věkem českého loutkářství. Tzv. rodinné divadlo zažívá pod heslem "Loutkové divadlo do každé řádné české rodiny" zažívá neuvěřitelný rozkvět. Loutkové divadlo se hrálo v každé sokolovně, orlovně, tělocvičně dělnických jednot, dokonce i na farách. to si vyžádalo mohutnou sériovou produkci loutek a kulis. Předlohami se staly kresby národního malíře Mikoláše Alše a některé marionety Matěje Kopeckého. České loutkářství se ale dostává i do kontaktu se světem – v roce 1929 je v Praze založena mezinároní loutkářská unie UNIMA. Svět loutek se stane i prostorem pro avantgardní experimenty, zajímají se o něj umělci jako Josef Váchal, Josef Kroha nebo Ladislav Sutnar. Ale především vzniknou dvě modernistické loutky, dadaističtí klauni Spejbl a Hurvínek, které díky mistrovství svého stvořitele Josefa Skupy zlidoví.
Vysílání: 10.10., 21.10 hod., ČT art
Opakování: 13.10., ČT art., 16.10., ČT art

Semafor atd. (5/8)
Šedesát let existence legendárního divadla připomene cyklus scenáristy J. D. Novotného a režiséra V. Polesného z roku 1999. Na léta normalizace si ještě pamatuje většina z nás. Naštěstí. Byly to roky, kdy nebylo snadné téměř nic, ani nakoupit na neděli. Lidé si chodili pro duševní posilu do divadel a byli vděčni i za sebemenší náznak odporu proti režimu. S povděkem přijímali každou poznámku, každý pohled či možný dvojsmysl. Diváci byli zvyklí číst mezi řádky a sdělení tímto způsobem přečtené mělo sílu přinášet radost i krátkodobou vzpruhu. V této atmosféře se v Semaforu museli vyrovnat s tím, že všechno bude jinak. Nejenom politicky; umřel Jiří Šlitr a Jiří Grossmann. Pod nové písničky se začíná podepisovat Ferdinand Havlík, s Miloslavem Šimkem začíná autorsky spolupracovat Luděk Sobota (na scéně s Petrem Nárožným) a později Jiří Krampol. Pokus utvořit komickou trojici Suchý + Dvořák + Molavcová se rozplynul po druhé premiéře a v Semaforu vzniká další samostatná skupina kolem Josefa Dvořáka. Státní divadelní studio, v jehož svazku Semafor působí, bylo v roce 1980 zrušeno, a jednotlivé scény převedeny pod správu velkých divadel, Semafor toho největšího – Hudebního divadla v Karlíně. Jiří Suchý vytváří typ stárnoucího komika Jonáše, vzpomínajícího na zašlou slávu, po jehož boku se pohybuje nešikovná a nešťastně oddaná hospodyně Žofie Melicharová. Komika Jitky Molavcové v tomto typu, jak se zdá, dosahuje svého dosavadního vrcholu. Ne zrovna harmonické působení tří samostatných skupin a dílčích pokusů o vznik dalších aktivit nezávislých na původní poetice Semaforu přeruší až sametová revoluce.
Vysílání: 10.10., 22.35 hod., ČT art

Návštěvní den Miloslava Šimka a Jiřího Grossmanna
Legendární zábavný pořad plný humorných scének, vtipných povídek a originálních písniček (1970). Spoluúčinkují: N. Urbánková, M. Voborníková, J. Helekal, P. Bobek a orchestr F. R. Čecha. Scénář M. Šimek a J. Grossmann. Kamera J. Lebeda. Režie J. Roháč. Dnes divákům přinášíme záznam dalšího z legendárních divadelních představení divadla Semafor "Návštěvní den" z roku 1970. Dvojice Miloslav Šimek a Jiří Grossmann uvádí pásmo komických výstupů, populárních písní a improvizací, které vynikalo především specifickým inteligentním humorem. Společně s Šimkem a Grossmannem v představení vystoupí řada výrazných tváří divadla Semafor, můžeme zmínit například Naďu Urbánkovou, Milušku Voborníkovou, Jiřího Helekala nebo Pavla Bobka.
Vysílání: 13.10., 20.20 hod., ČT art