Scéna.cz 

Výtvarné tipy 44. týden

Příběh pískovcových skal
O tom, jak v průběhu nepříznivého času vznikala svérázná skalní galerie lidového umělce Vojtěcha Kopice (1995). Režie J. Gold. V srdci Českého ráje, v objetí skalního města, se nachází starobylý Kopicův statek. Roubená usedlost s hospodářským dvorem byla vystavěna na sklonku 18. století rolníkem Jiřím Jirošem. Své jméno však dostala po svém nejvýznamnějším obyvateli, Vojtěchu Kopicovi, jenž se do chalupy přiženil v roce 1932. Několik let nato začal v okolních skalách vytesávat reliéfy a tato tvůrčí činnost mu vydržela až do smrti v roce 1978. Témata čerpal především z českých dějin – z pískovce se tak zrodil například Svatý Václav, Jan Hus, Jan Žižka, kněžna Libuše, Karel Havlíček Borovský i partyzán. Na sklonku šedesátých let do galerie přibyla i socha T. G. Masaryka, nicméně po nástupu normalizace její tvůrce raději pozměnil datum vzniku na rok 1939, aby se nedostal do problémů. Pozoruhodný soubor zhruba padesáti děl v nádherných přírodních kulisách získal roku 2017 památkovou ochranu.
Vysílání: 28.10., 11.05 hod., ČT2

Světlé místo – Luhačovice
Dokument o osobnostech politického, kulturního a společenského života na moravsko-slovenském pomezí, kde se začátkem XX. století odehrálo historické sblížení Čechů a Slováků. V česko-slovenském znění připravil D. Trančík (Premiéra). Luhačovice se staly prvním "Lázeňským městem" v Rakousko-Uhersku, které byly v českých rukách a hlásily se ke slovanské kultuře. Sešlo se zde několik výrazných osobností, které spojily své schopnosti a intelekt, aby během několika sezón vybudovaly moderní lázně v slovanském duchu. Slovenské zastoupení bylo reprezentativní: správcem lázní byl Cyril Holuby, významnou roli sehrál lázeňský lékař Pavel Blaho, který byl později členem prozatímní vlády první ČSR se sídlem ve Skalici a zasloužil se o účast Slováků v novém státoprávním uspořádání. A do třetice... originální pečeť lázním daly stavby Dušana Jurkoviče, který své motivy čerpal ze slovenské lidové architektury. V jeho Slovácké boudě, která po rozpadu státu vyhořela, byla mimo jiné poprvé vyslovena myšlenka československé státnosti. Do filmu zařadil Dušan Trančík množství archivních fotografií a filmových materiálů, které v předkládaném kontextu nebyly dosud zveřejněny. Film je připomenutím stého výročí založení společného státu a čtvrtstoletí od jeho rozpadu.
Vysílání: 28.10., 11.50 hod., ČT2
Opakování: 01.11., ČT2

Starověký Egypt: Vesetská pohřebiště (3/4)
Při putování kolem Nilu navštívíme památky z období, která dohromady výrazně formovala lidstvo po celá tři tisíciletí. Připravil M. Košut (Premiéra). Především v období tzv. Nové říše – tedy v letech asi 1550–1069 př. n. l., byly ve starověkém Vessétu budovány tzv. zádušní chrámy a tisíce hrobek. A právě tyto památky na západním břehu dnes navštívíme. Budou to chrám Ramesse III. v Medinet Habu, Údolí královen, vesnice starověkých kameníků el Medina, hrobky šlechticů, Ramesseum, Údolí králů a chrám královny Hatšepsut. Většina z vessétských památek se rozkládá mimo tzv. záplavovou zónu. Ta je vyznačena zeleně a každoročně bývala pravidelně zaplavována rozvodněným Nilem, který měl zásadní význam pro zdejší zemědělství. Kde záplavy končily, končila i zeleň a začínala poušť. Tato situace se stala osudnou chrámu Amenhotepa III. Zachovaly se z něj pouze tyto dvě sochy, které stály před jeho prvním pylonem a zpodobňovaly panovníka. Později byly nazvány Memnonovými kolosy. Chrám byl bohužel postaven v záplavové zóně a navíc převážně z nepálených cihel. Proto se během staletí při pravidelných záplavách proměnil zpět v nilské bahno. Ve zcela jiné situaci je chrám Ramesse III. v Medinit Habu, který leží necelý kilometr odsud. Byl postaven z kamene. Z nepálených cihel byla pouze ohradní zeď, která ohraničovala prostor 315x210 m. Protože však stavba stála nad záplavovou zónou, zachovala se ohradní zeď i po více než třech tisíciletích v relativně velmi dobrém stavu.
Vysílání: 29.10., 13.15 hod., ČT2
Opakování: 30.10., ČT2., 01.11., ČT2

Krásné živé památky (9/16) - Pod Českým středohořím
Jak se obnovuje veliký kostel, který byl odsouzen k zániku, nebo jak se žije v unikátním podstávkovém domě? Miroslav Vladyka v dokumentárním cyklu objevuje příběhy zachráněných památek, tentokrát v Ústeckém kraji. Režie P. Všelichová (Premiéra). V tomto díle se s Miroslavem Vladykou podíváme na kalvárii na Ostré u Úštěku a vypravíme se do nedalekých Konojed, kde místní spolek opravil veliký kostel. Další zastávkou krajem Českého středohoří a vlastně tak trochu i Polabím, bude Terezín. Tohle místo většina Čechů zná jako jeden ze symbolů hrůzných časů druhé světové války, kdy zdejší Malou pevností prošlo více než třicet tisíc vězňů. Ale památník Terezín není jediným lákadlem tohoto města. Funguje tady totiž pozoruhodný projekt pojmenovaný Terezín – město změny, který chce tohle město představit jako nikdy nepokořenou pevnost postavenou císařem Josefem II. k obraně vlasti a ke cti jeho matky Marie Terezie. A taky jako město se zapomenutými krásami a neobjevenou historií. Pevnost založená k obraně českých hranic od severu tvoří současně bránu do Českého středohoří od jihu. K vidění je tady toho opravdu hodně. Podíváme se ale i na jiná místa. Třeba V Brlohu u Loun zkusíme, jak se startuje motor, který pohání mlýn. A v Merbolticích zjistíme, jak se žije a hospodaří v krásném a hlavně velkém podstávkovém domě.
Vysílání: 02.11., 11.10 hod., ČT2
Opakování: 03.11., ČT2., 05.11., ČT2., 08.11., ČT2

Rozluštěné poklady: Záhada vikinské hrobky
Průlomový archeologický průzkum ve Fregerslev přinesl vzácné nálezy, jež nutí vědce podívat se na sklonek vikinské doby v novém světle. Dokumentární cyklus BBC (Premiéra). Vikinských bojovníků s nezkrotnou touhou dobývat se obával celý západní svět. Jenže přibližně před tisícem let tito obávání válečníci zmizeli z dějin. Co nakonec udolalo zdánlivě neporazitelný národ? Průlomový archeologický průzkum ve Fregerslev odhaluje, jak se vikinský svět zhroutil, a jakou roli v tom zřejmě sehrálo nové náboženství, které nakonec vytlačilo pohanskou víru. Dokumentární cyklus BBC rozkrývá záhady starověkého světa.
Vysílání: 03.11., 14.45 hod., ČT2
Opakování: 05.11., ČT2., 08.11., ČT2

Génius – Picasso (8/10)
Životopisný seriál o jednom z největších umělců 20. století s Antoniem Banderasem v hlavní roli (2018). Dále hrají: A. Rich, S. Colley, C. Poésy, P. Delevingne, R. Sheehan, T. R. Knight, A. Franciosi, S. Gabel a další. Režie Greg Yaitanes. V roce 1917 je Picasso již renomovaným umělcem, který touží zkusit něco nového, protože jej kubismus již tolik nenaplňuje jako kdysi. Začne spolupracovat s Jeanem Cocteauem na baletním představení, kterému má Pablo vdechnout jedinečnou uměleckou podobu. Na přípravách se seznámí s ruskou balerínou Olgou Khoklovou (Sofia Doniantsová) – která se později stane Pablovou manželkou a která do jeho života bude neustále vstupovat a velmi temperamentně dávat najevo, co si myslí o Pablových ženách, včetně Françoise. Pablovo svérázné pojetí baletních kostýmů a kulis je však nepochopeno a představení je spíše pro smích. Nicméně má tento balet zhlédnout samotný španělský král. Staršího Picassa navštíví kromě Olgy také jeho syn Paolo. Pochroumané Pablovy rodinné vztahy se Françoise rozhodne spravit uspořádáním větší rodinné sešlosti, na kterou pozve Paolovu rodinu a Pablovu bývalou lásku Marií-Thérese s jejich dcerou. Později je Pablo zaměstnán sestavením své umělecké retrospektivy v Paříži...
Vysílání: 31.10., 20.20 hod., ČT art
Opakování: 04.11., ČT art