Scéna.cz 

Literární tipy 30. týden

Vojna a mír (4/4)
Nové zpracování světoznámého románu Lva Nikolajeviče Tolstého. Britský seriál (2015). Hrají: P. Dano, L. Jamesová, J. Norton, J. Broadbent, G. Scacchiová, S. Rea, B. Cox, G. Andersonová, J. Lowden, A. Loftusová a další. Režie Tom Harper. V létě roku 1812 překročil Napoleon v čele více než šestisettisícové armády hranice Ruska. Celá země bije na poplach, zdá se však, že rychlý postup Francouzů nelze zastavit. Při evakuaci Lysých hor umírá starý kníže Bolkonskij a bezradnou Marju doprovodí do bezpečí Nikolaj se svými husary. Také Andrej se chystá do boje, opět po boku generála Kutuzova. Neodvratně se schyluje k velké krvavé bitvě, která proslaví dosud neznámou vesničku Borodino a vstoupí do historie jako synonymum hrůzy a smrti. V následujících událostech roli hrdiny přebírá Andrejův přítel Pierre Bezuchov. Nic už nebude jako dřív, dokud je ale život, je i štěstí.
Vysílání: 25.7., 00.25 hod., ČT2

Edgar Allan Poe
Nejen velmistr hororů, ale hlavně velký básník. Americké dokudrama PBS. V postavě C. Augusta Dupina vytvořil Poe detektiva, jak ho známe ještě dnes. Trochu výstřední, dokonalá ústřední postava. Parťák, se kterým se můžete ztotožnit. Pokud jste nikdy nečetli Dupinovy příběhy, stačí si přečíst Holmese a pochopíte ho. Protože Holmes je Dupinova napodobenina. A stejně tak i všichni ostatní. Nero Wolfe, Hercule Poirot, dokonce i televizní doktor House. Poe si konečně udělal jméno, ale peníze nevydělával. Autorská práva v té době americké zákony nijak nechránily. A netěšilo ho opakovaně přednášet "Havrana"...
Vysílání: 22.7., 20.00 hod., ČT art
Opakování: 24.7., ČT art

Život překladatele a spisovatele Josefa Hiršala v pohledu Ireny Gerové
Portrét průkopníka experimentální poezie v Čechách, od jehož narození zítra uplyne 100 let (1996). Režie I. Gerová. Před sto lety se narodil básník a překladatel Josef Hiršal (*24. 7. 1920 – †15. 9. 2003), jenž se stal významným představitelem naší poválečné poezie. Společně se svou životní partnerkou Bohumilou Grögerovou se věnoval experimentální poezii včetně její teorie a českému čtenáři představil také tvorbu řady moderních zahraničních básníků. V šedesátých letech navázal v zahraničí četné kontakty v oblasti avantgardního umění, v sedmdesátých a osmdesátých letech kvůli zákazu publikování svá díla zveřejňoval v samizdatu a díky exilovým nakladatelstvím. Za sbírku poezie Let let byl roku 1986 oceněn cenou Toma Stopparda a za svůj přínos rozvoji české poezie se stal laureátem ceny Jaroslava Seiferta (1992) a držitelem Medaile Za zásluhy I. stupně (2001).
Vysílání: 23.7., 22.55 hod., ČT art

Rumunská čítanka (7/18)
Florin Lăzărescu je prozaik, scenárista, organizátor knižního festivalu v Jasech. Za svěží satirickou prózu Náš zvláštní zpravodaj, v níž se strefuje do současných médií, získal Velkou cenu pro východoevropskou literaturu na knižním veletrhu v Lipsku. Režie G. Nemes (Premiéra). Narodil se v roce 1974. Debutoval v nultém roce milénia sbírkou povídek Hnízda jmelí, o tři léta později vydal první román Co je známo o medvědu pandovi. Jeho povídku Elektronka s čepičkou zrežíroval Radu Jude a film posbíral množství ocenění na prestižních festivalech po celém světě (mj. na Sundance). Je spoluautorem scénáře k dalšímu Judovu filmu Aferim!, který na Berlínském filmovém festivalu získal Stříbrného medvěda.
Vysílání: 23.7., 23.40 hod., ČT art
Opakování: 24.7., ČT art

Rumunská čítanka (8/18)
Vlad Zografi je dramatik, prozaik, esejista a překladatel. Do obecného povědomí se zapsal divadelní hrou Petr aneb Skvrny na slunci meditací o věčném protikladu Východu a Západu. Režie K. Turečková (Premiéra). Narozen 1960 v Bukurešti. Absolvent Fyzikální fakulty Bukurešťské univerzity, doktorát z jaderné fyziky získal v Paříži. Před vědeckou kariérou dal přednost práci se slovem v bukurešťském nakladatelství Humanitas. V prozaických dílech s oblibou zpracovává téma mravního úpadku, přitahují jej postavy nepřizpůsobivých intelektuálů a ztroskotanců v citovém či profesionálním životě, jako je tomu v polyfonním románu Vedlejší účinky života či próze Sedmý říjen.
Vysílání: 23.7., 23.50 hod., ČT art
Opakování: 24.7., ČT art

Agatha Christie vs. Hercule Poirot
Co způsobilo záhadné zmizení slavné spisovatelky a jak to souviselo s jejím výjimečným autorským počinem zvaným Vražda Rogera Ackroyda? Francouzský dokument. Většina čtenářů i diváků si pod jménem Agatha Christie vybaví bodrou anglickou starou dámu. Tak ji známe z oficiálních portrétů. Agatha však v mládí oplývala nejen výjimečnou inteligencí, ale také půvabem a jistou tajemností. Dnešní dokument nám přiblíží asi nejsložitější období spisovatelčina života. V roce 1926 jí zemřela milovaná matka a také se zhroutilo její manželství, poté na dlouhé dny záhadně zmizela, a když byla nalezena daleko od domova, tvrdila, že vůbec neví, jak se tam dostala, a výrazný je tento rok také z hlediska její tvorby: napsala totiž román Vražda Rogera Ackroyda, jenž podle mnohých odborníků hrubě porušil zásady detektivních příběhů. A právě Vražda Rogera Ackroyda se stala výchozím bodem pro tvůrce tohoto dokumentu. Jejich cílem je dopátrat se souvislostí mezi tehdejším duševním rozpoložením autorky a nevšední podobou románu, v němž je vypravěčem sám vrah, ačkoliv hlavní postavou je Hercule Poirot.
Vysílání: 24.7., 22.25 hod., ČT art
Opakování: 25.7., ČT art., 29.7., ČT art