Scéna.cz 

Rudolf Těsnohlídek

Kdo by neznal příhody vychytralé lišky, které její autor přisoudil jméno Bystrouška. Ta se stala předlohou operního díla, ale i četných zpracování divadelních. Dne 12. ledna jsme si připomněli 80. výročí úmrtí spisovatele Rudolfa Těsnohlídka. Povídku Liška Bystrouška napsal roku 1922.
Český básník, prozaik, novinář a překladatel. Jeho tvorba, psaná moravským dialektem, byla ovlivněna impresionismem a severskými literaturami. V lyrických prózách a básnických sbírkách vyjadřoval životní deziluzi, pesimismus a emocionální napětí vyplývající z vnímání tragických stránek života. Každodenní práce žurnalisty ho inspirovala k napsání próz, v nichž zachytil nestylizovaný obraz všedního života, často s humornou nadsázkou, a podal psychologicky věrné portréty drobných postav a figurek. V nejúspěšnějším, lyricky laděném pohádkovém vyprávění vyjádřil lásku k přírodě i spontánně optimistický pohled na život.

Rudolf Těsnohlídek pocházel z rodiny zemědělce. Vystudoval gymnázium v Čáslavi a v Hradci Králové, na pražské filozofické fakultě si zapsal češtinu, historii a francouzštinu, ale studium nedokončil. Debutoval roku 1901, pod pseudonymem Arnošt Bellis otiskl báseň v brněnském časopise Morava. V prvních Těsnohlídkových pracích se mísí vlivy dekadence, impresionismu a především symbolismu: jde o lyrické dialogy shrnuté ve sbírce Nénie (1902) a soubory próz Dva mezi ostatními (1906) a Květy v jíní (1908). V počátečním období tvorby psal Těsnohlídek též práce dramatické, ale provedeny byly pouze dvě aktovky: Panenky (1906) a Příval (1928, posmrtně), obě v Brně. Jejich tématem jsou partnerské vztahy.

Skutečným uměleckým činem se stala až rozsáhlá povídka Liška Bystrouška, která vznikla jako slovní doprovod k cyklu kreseb Stanislava Lolka (opět jako seriál v Lidových Novinách, knižně poprvé 1920). Tato oslava svobodného života ukazuje důvěrnou autorovu znalost přírody: tehdy bydlel u Brna, v Bílovicích nad Svitavou, a tamní lesy zvolil za prostředí pro děj povídky. Kniha se od ostatních Těsnohlídkových prací liší především úsměvnou pohodou, optimismem a radostí. Na rozdíl od brněnských románů, kde pranýřoval lidské neřesti a nešvary, v Lišce Bystroušce je autor ke svým hrdinům shovívavý. Svět lidí kritizují pouze zvířata a srovnávají jeho nepřirozenost a konvence se svým světem volnosti a harmonie. - Skladatel Leoš Janáček patřil k okruhu přispěvatelů LN a Těsnohlídkovo vyprávění ho zaujalo: sám pak zpracoval libreto a v roce 1924 měla premiéru jeho opera Příhody lišky Bystroušky.

V lednu roku 1928 podlehl Rudolf Těsnohlídek dlouholetým psychickým problémům a dobrovolně ukončil svůj život. Básně z let 1925 - 27 byly posléze vydány ve sbírce Rozbitý stůl (1935).