Scéna.cz 

Komorní scéna Aréna vyhrála lítý boj s klasikou i časem

Když sady jdou do květu a čmeláci stromy opylují místo včel, je dobré mít kam hlavu složit, když přichází lásky čas. Namlouvací tance v rytmu vášnivého tanga, adrenalin rychlých známostí, je mnoho směšných způsobů, jak oblafnout slečnu Mossieovou... Noblesní svobodní pánové sice rádi zvou večer na pokoj, avšak ještě raději je pak vidí pension diskrétně opouštět, jakoby se tu žádný přestupek proti mravnosti nekonal. Ztráta důstojnosti je podmínmou vydařeného večera.

Osudová návštěva rozpustilé a proradné Andělky znamená pro noblesního genlemana Bertíka zkázu gigantických rozměrů. Střet s podnikavou dívkou rozcupuje celý tichý svět pokrytectví. Zoufalý pan Mulligan bude podroben životní zkoušce, je však vyzbrojen zdvořilostí a dobrým vychováním, což proti ženské umanutosti a vrtochům nemá šanci.

Divadlo Aréna jde na dřeň. Obnažuje neúprosně odvrácené, ukryté stíny lidství, osvětluje je a fascinovaně prohlíží. Litujeme bláznivě skotačící hrdiny a bavíme se. Možná později dojde i na otázku: zbláznil se kolega Halibut (Albert Čuba) až vlivem panující situace, nebo už se tak narušený vrátil z plesu, vždyť jeho vzpomínky na pobyt v ůstavu jsou i v opilosti velice živé. Jeho křehkou duši však každopádně v závěru zničí všemohoucí slečna Mossieová, v přirozeném a přesvědčivém podání Dany Fialkové, která s chutí a nadsázkou dává energii do slečny Mossiové v přesně odměřených dávkách korunujících celkové dekadentní vyznění.

Happyendový minipříběh pana O`Briena a jeho dámy dává vyniknout Mulliganově smolné situaci, kterou horečnatě řeší. Oproti němu vzpurná Andělka (Tereza Dočkalová) se dočkala všech ohledů a odměn s ledovým klidem. City používá pouze účelově, kromě uražené pýchy a touhy po pomstě, jsou její breky, smíchy a pivoření jen snahou po ještě větší provokaci. S rafinovanou naivitou, vydíráním a manipulacemi dosáhne pomsty za jednorázové svedení a opuštění. Její satifakce pramení z vítězství ve vysoké hře, v níž role oběti připadla jednoznačně panu Mulliganovi (Josef Kaluža).

Ten se urputně a celou bytostí brání, chvílemi má dokonce navrch. Stojí však sám proti Andělce, blouznícímu Halibutovi, slečně Mossiové, jakoby se proti němu všechno spiklo. Sympatie diváků se přelévají z jednoho milence na druhého. Pan Mulligan Josefa Kaluži působí jako poněkud zbrklý, avšak sympatický a spořádaný bankéř. Je to intelektuál s temperamentem, ukrývaným v sobě jen pro zvláštní příležitosti. Špatně zvládá stres pramenící z nebezpečí přistižení při inflagranti s dámou. Jeho pověst a čest je mu (narozdíl od Andělky) nade vše. Snaží se stopy svého přestupku vehementně zahladit – Andělku vzbudit, schovat, vyhodit, Halibuta uspat, Mossieovou nevzbudit, postele ustlat, blázinec proto pro něj představuje krásné východisko, nebo´t, když se všechny ty „strašné“ události stanou, už není kam dál hru gradovat.

Postavy ze sebe odlupují slupky dobové stylizace (výtvarná spolupráce Marta Roszkopfová) a běsní, herecká akce v inscenaci dominuje nad textem, smích nad pohoršením, překvapení nad opakováním. Režisér Ivan Krejčí drží opratě a práská bičem, pension cválá do neznáma, tam, kde se směje Sean O`Casey, kde vášnivě a nahlas zní píseň: Do očí tvých černobrvých chtěl bych já zřít a pak zemřít.

Sean O`Casey, Jiří Krejčík: Pension pro svobodné pány
Režie Ivan Krejčí, hudba Vlastík Šmída, dramaturgie Tomáš Vůjtek, výtvarná spolupráce Marta Roszkopfová a pohybová spolupráce Števo Capko. Osoby a obsazení: O´Brien (Michal Čapka); Dáma (Lucie Finková); Slečna Mossieová (Dana Fialková); Mulligan (Josef Kaluža); Anděla (Tereza Dočkalová); Halibut (Albert Čuba); 1. opatrovník z blázince (Michal Moučka) a 2. opatrovník z blázince (René Šmotek). Komorní scéna Aréna Ostrava premiéra 4. května 2008.