Scéna.cz 

Rozezni mne láskou

Tomáš Víšek si mezi čes-kými pianisty střední generace uchovává osobitou tvář jak interpretačním projevem, tak dramaturgickými záměry. Zrcadlí se to v jeho koncertní činnosti i nahrávkách, sympaticky věnovaných české klavírní tvorbě. Po nedávném půvabném sukovském snímku, realizovaném na skladatelově klavíru v Křečovicích, se Víšek představuje novým kompaktem s náz-vem Rozezni mne láskou. Klavírista je nejen jeho interpretem, ale také editorem a autorem poetického průvodního slova (Č,N,A). Titul je v bukletu ještě zvýrazněn v li-bo-zvučné italštině „Suonani l’amore“. Námět pro emocionalitou překypujícího umělce typický. Pojem láska je ovšem široký. Podle vstupní Sukovy Písně lásky a neméně proslulého Fibichova Poemu hledal Víšek skladby, inspirované mi-lostným citem. Nasvědčuje tomu i Mi-lostná scéna Karla Bendla, věta ze skladatelova polozapomenutého op. 106, náležejícího do okruhu ušlechtilé salonní hudby mendelssohnovského typu, kde tituly měly jen formální význam. Dvořákova skladba Na starém hradě z Poetických nálad, tlumočená Víškem tajuplně a tónově podmanivě, poukazuje spíš k lásce k mi-nulosti. Závěrečný Novákův cyklus Písně zimních nocí, kompoziční i interpretační vrchol snímku, pak vypovídá o lásce k přírodě. V programu milostné klavírní tvorby bych si představoval spíš Novákovy Serenády či Barkaroly, mladistvé opusy Smetanovy či Foerstrovy Erotovy masky – ale kdo je po půl století od skladatelovy smrti ještě zná? To je jen mimoděčná dramaturgická nápověda. Vraťme se ke zvukové realitě.

Tomáš Víšek je umělcem, který své interpretační kreace na pódiu prožívá. Cítíme to, zbaveni vizuálního dojmu, i z jeho nahrávek. Jeho senzitivní, tempově, dynamicky i agogicky subjektivní pojetí české romantické tvorbě vyhovuje. Místy však, jmenovitě v Písni lásky, vnášejí jeho rubáta do již tak zvrásněného pásma hudby zbytečný neklid. Občas mizející vnitřní hlasy pak spadají spíš na vrub zvukové režie. Tyto drobné pihy na kráse nemohou ovlivnit celkový příznivý dojem z Víškova snímku a jeho upřímného zaujetí pro ověřené i méně známé hodnoty české klavírní tvorby. Kompakt „Suonami l’amore“ byl nahrán na zvukově odpovídajícím klavíru „Bohemia“ v Základní umělecké škole v Brandýse nad Labem za přispění řady sponzorů.