Scéna.cz 

Literární tipy 6. týden

Úsměvy Bohumila Hrabala
Jaromír Hanzlík skrze filmové ukázky připomíná osobnost a tvorbu spisovatele Bohumila Hrabala, od jehož úmrtí v těchto dnech uplynulo 25 let (1998). Režie P. Vantuch. Moderátor Jaromír Hanzlík představuje tvorbu předního českého spisovatele Bohumila Hrabala (*28. 3. 1914 – † 3. 2. 1997). Hrabalovi bylo již téměř padesát, když mu vyšla první knížka povídek. Po jejím úspěchu vyprázdnil své léta zaplňované zásuvky a psal pilně až do konce života. Jeho dílo zaujalo řadu filmových tvůrců, především v šedesátých letech to byli autoři tzv. Československé nové vlny. První hrabalovský film se jmenoval Sběrné surovosti a podle povídky Baron prášil ji natočil Juraj Herz. Následovalo Fádní odpoledne Ivana Passera a Perličky na dně – pět povídek spojených do celovečerního programu natočených pěti režiséry. Hrabalovským režisérem se stal především Jiří Menzel, jenž za svůj celovečerní debut Ostře sledované vlaky získal Oscara a zfilmoval i další Hrabalova díla: Skřivánci na niti, Postřižiny, Slavnosti sněženek. V 70. a 80. letech mohl Hrabal publikovat jen sporadicky, jeho stěžejní díla vycházela v zahraničí a v samizdatech. Roku 1989 byl zfilmován Něžný barbar o životě svérázného umělce Vladimíra Boudníka a v roce 1994 vznikl v ČT příběh o podvodných pojišťovácích Andělské oči v titulní roli s "básníkem" Pavlem Křížem. Snímky, které vznikly podle Hrabalových předloh, si připomeneme formou ukázek.
Vysílání: 13.2., 08.10 hod., ČT1

Vzkaz Kurta Gebauera
Je lepší agrese nebo kultura? (2010). Režie J. Macenauerová. Rodáka z Hradce nad Moravicí, sochaře Kurta Gebauera navštívíme v Praze. Ve svém Vzkazu se dotýká hlavně schopnosti kultury povznášet svět. Na kulturu by se měly věnovat prostředky, protože peníze na cokoli jiného se často stávají nebezpečnou hmotou. Jedině kultura tlumí naši agresivitu. Smysluplné je míšení národů a otevření se světu, jen tak může vzniknout něco velkého jako v minulosti baroko. Dnes je jeho heslem: Do každé české vísky jeden sochař; ten bude dbát na její vzhled. A vzkazuje: Je lepší agrese, nebo kultura?
Vysílání: 09.2., 14.25 hod., ČT2

Starověký Egypt: Chrámy na horním Nilu (2/4)
Při putování kolem Nilu navštívíme památky z období, která dohromady výrazně formovala lidstvo po celá tři tisíciletí. Připravil M. Košut. V této části země postavili staří Egypťané i řadu monumentálních chrámů zasvěcených bohům. Některé z nich nyní navštívíme. Budou to chrámy v Dendeře, v Edfu, v Kóm Ombo v Luxoru a v Karnaku. Od dob Nové říše, která existovala mezi léty 1550–1069 př. n. l., byl chrám považován za hut neter – dům boha. Mělo se za to, že v chrámu bůh skutečně přebývá a je stále přítomen. Většinu chrámů stavěli staří Egypťané podle přesných schémat. Vstupovalo se do nich tzv. pylonem, což byla mírně zešikmená mohutná čelní zeď, na které dodnes vidíme výklenky pro zavěšení praporů. Za monumentálním pylonem bylo rozlehlé nádvoří. Bylo posledním místem, kam mohli běžní lidé. Za nádvořím se pak nacházela jedna (někdy i dvě) sloupové síně zvané hypostyl. Sem mohli jen kněží a faraon. Za hypostylem bývala místnost s posvátnou bárkou pro přepravu boha a naos, v němž přebýval bůh.
Vysílání: 10.2., 14.15 hod., ČT2
Opakování: 14.2., ČT2., 15.2., ČT2

Queer: Sen o říši krásy
Zapomenutý dekadent, životní mystifikátor, první queer aktivista Jiří Karásek ze Lvovic odhaluje temná zákoutí i světlé sny svého života (2021). Režie J. Čermák. Pořad Queer je primárně zaměřen na mapování a diskusi o queer kultuře. Queer kulturou chápejme svět především sexuálních menšin, svět alternativ ke stereotypnímu, tradičnímu pojetí vztahů mezi lidmi – a nemusí jít přitom pouze o gaye a lesby, ale nejrůznější další minoritní identity, o jejichž existenci má naše středoevropská společnost zatím spíše mlhavé a stále značně zkreslené představy. Dnes se podíváme na osudy spisovatele a básníka Jiřího Josefa Antonína Karáska ze Lvovic, vlastním jménem Josef Karásek.
Vysílání: 10.2., 00.00 hod., ČT2
Opakování: 14.2., ČT2

Třistatřicettři
To neslušné slovo smrt, téma pro moderátory J. Lukeše a J. Schmida a jejich hosty: herce, muzikanta a režiséra Jana Jiráně, publicisty Lucii Vopálenskou s Michalem Plzákem, spisovatele Alenu Ježkovou a Martina Ryšavého a režiséra Davida Síse. Režie P. Nikolaev. Patří slovo smrt mezi slova tabuizovaná, ve společnosti nevhodná? Anebo je to prostě označení pro jiný, nový svět, kam posléze vkročí každý z nás? Moderátoři literární revue Jan Lukeš a Jan Schmid o tom budou mluvit s hercem a hudebníkem Janem Jiráněm či s publicisty Michalem Plzákem a Lucií Vopálenskou nad jejich knihou rozhovorů Pro smrt uděláno. Spisovatelka Alena Ježková představí „povídkový román“ Ruce houslisty, dokumentarista a prozaik Martin Ryšavý autobiografickou meditaci Tundra a smrt. A režisér David Sís se podělí o zážitky z natáčení se svým bratrem Petrem Sísem, slavným česko-americkým ilustrátorem, do jeho filmového portrétu Sny o toulavých kočkách.
Vysílání: 10.2., 23.00 hod., ČT art
Opakování: 14.2., ČT art