Scéna.cz 

Baťovský ředitel a jeho soukromá válka

Ojedinělá publikace, která odhaluje leckdy netušená zákoutí života novináře, diplomata, ředitele firmy Baťa, ministra propagandy a dědečka bratrů Havlových Huga Vavrečky právě vychází. Autorkou knihy Soukromá válka Huga Vavrečky je Jana Wohlmuth Markupová z Fakulty humanitních studií UK. Publikace vychází v Nakladatelství Karolinum.

Kniha představuje život Huga Vavrečky po pracovní i osobní stránce, ukazuje jeho charakteristické postoje a názory na různé oblasti, jako je národní hospodářství či výchova dětí. Zaplňuje tak příslovečné bílé místo české historiografie, která se doposud Vavrečkovi věnovala spíše sporadicky, přímo posledním rokům jeho života pak vůbec. Právě ony přitom patří k těm, které kladou nejvíce otázek a přinášejí nejméně očekávatelné odpovědi.

Prvorepublikové a protektorátní vyrovnání
Publikace Soukromá válka Huga Vavrečky čtenáře nejprve uvádí do Vavrečkova života a myšlení do roku 1945. Důkladně se věnuje například jeho setrvání ve vedoucí pozici firmy Baťa v průběhu 2. světové války, čímž dotváří nutný základ pro hlavní jádro práce. Tím je období 1945–1952, kdy se Vavrečka musel – stejně jako další členové bývalé prvorepublikové i protektorátní elity – vyrovnávat s problémy, které z jeho válečné a vlastně i předválečné činnosti plynuly.

Detektivní pátrání
Autorka detailně sleduje Vavrečkovu adaptaci na měnící se společenské podmínky i jeho postavení v nich. Věnuje se až detektivnímu pátrání po různorodých strategiích jednání i vyjednávání, které Vavrečka volil tehdy, když čelil například nařčením z kolaborace. Hledá také odpovědi na otázky, co si Vavrečka o světě kolem sebe myslel a jak si představoval (nejen svou) budoucnost. „Hugo Vavrečka ani po Únoru 1948 nebyl zcela izolován, naopak se snažil i s novými protivníky jednat, aby dosáhl svého – a byl to paradoxně Klement Gottwald, kdo na to alespoň zčásti přistoupil, byť justiční omyl vlastní administrativy nikdy veřejně nepřiznal a nenapravil,“ vysvětluje Jana Wohlmuth Markupová.

O autorce: Mgr. Jana Wohlmuth Markupová Ph.D., působí na Katedře historických věd a je zástupkyní garanta studijního programu Orální historie – soudobé dějiny FHS UK. Zabývá se tématy, které se týkají biografického výzkumu, mikrohistorie, teorie a metodologie orální historie, neoficiální kultury či disentu. Je mimo jiné autorkou knihy Ivan M. Havel: od Puzuka k Sakatekovi (1938–1989).

Studijní program Orální historie – soudobé dějiny FHS UK navazuje na pozitivní zkušenosti s výukou orální historie a soudobých dějin na přednáškách a seminářích zakladatele oboru profesora Miroslava Vaňka. Pracoviště spolupracuje s Centrem orální historie Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR a s dalšími národními a mezinárodními institucemi zabývajícími se výzkumem nedávné minulosti, stejně jako s archivy, institucemi z neziskového sektoru a nadacemi.