Scéna.cz 

Filmové tipy 36. týden

Hon na Trockého
21. srpna 1940, po jedenácti letech exilu, byl španělským komunistou Ramonem Mercaderem v Mexiku zavražděn Lev Trockij, jeden z nejdůležitějších aktérů ruské revoluce. Šlo o jednu z nejpozoruhodnějších politických vražd 20. století. Francouzský dokument. V roce 1940 žil jeden z nejmocnějších mužů bolševické revoluce Lev Trockij tisíce kilometrů od své rodné země. Ve své vlasti se stal nejen štvancem, ale i mužem na zabití. Když ho Stalin vyhnal ze Sovětského svazu a pak i z Evropy, našel Trockij útočiště v Mexiku, které bylo jako jediné ochotné poskytnout slavnému revolucionáři bez státního občanství politický azyl. Trockij, vlastním jménem Lev Davidovič Bronštejn, vedl v Mexiku s manželkou a vnukem skromný život. Navzdory strastiplnému exilu dál toužil změnit svět. Nikdy nepřestal bojovat. Většinu času věnoval obhajobě svých myšlenek a přitom stále ostřeji útočil na stalinský režim i samotného Stalina. Celý život si zahrával s ohněm, ovšem otevřeně zpochybňovat Stalinovu mocenskou pozici znamenalo podepsat si rozsudek smrti. V zákulisí se už připravovala vražda. Stalinovou prodlouženou ozbrojenou rukou se měl stát Ramon Merkader. Na jaře roku 1940 zbývalo Trockému už jen pár měsíců života. Věděl to. Do hlavního města Mexika přijel Ramon Merkader v roce 1939, oficiálně jako obchodník. Měl falešný kanadský pas, ale ve skutečnosti byl Španěl a v Mexiku působil jako agent sovětské zpravodajské služby. Merkader dostával rozkazy od řídícího důstojníka Pavla Sudoplatova, vedoucího oddělení speciálních misí, zaměřených na sabotáže, únosy a vraždy. Sudoplatov měl od Stalina za úkol zorganizovat vraždu Trockého, mise dostala krycí název „Operace Kachna“. Pro splnění zločinného plánu se mohl Sudoplatov spolehnout na účinné mechanismy sovětských zpravodajských služeb i na osobní odhodlání Ramona Merkadera.
Vysílání: 31.8., 11.25 hod., ČT2
Opakování: 03.9., ČT2

Železná lady
Margaret Thatcherová se jako první žena stala premiérkou Velké Británie, která se pod jejím vedením zásadně proměnila. Politička si svou neústupností a odporem ke kompromisům získala vedle nadšených příznivců i mnoho zavilých odpůrců. Francouzský dokument. V roce 1945 je Margaret Thatcherové 20 let. Po válce se rodí nový svět s idejemi sociální solidarity. Ty jsou ale v rozporu s jejím liberálním přesvědčením, založeným na individuální odpovědnosti, které jí vštípil její otec, majitel hokynářství v Granthamu. Tato žena významně přispěje k likvidaci poválečného světa a jeho nahrazení neoliberálním systémem, který přetrvává dodnes. Na počátku padesátých let vstoupila do politiky. Už od dvacátých let 20. století měly ženy v Konzervativní straně většinu, ale do funkcí byly voleny jen zřídka. V roce 1959 se Margaret Thatcherová rozená Robertsová stala poslankyní. Od té doby neprohrála žádné volby. Během šedesátých let působila jako klasická konzervativní politička, v roce 1970 byla jmenována ministryní školství. Spojenému království se po válce nepodařilo na rozdíl od evropských sousedů nastartovat ekonomiku. A první ropná krize v roce 1973 vedla ke kolapsu. Pravomoc Margaret Thatcherové se týkala pouze školství, a tak jen bezmocně přihlížela. Počet nezaměstnaných vzrostl na trojnásobek a přesáhl jeden milion. Inflace v roce 1975 vystoupala na 24 procent, země se propadla do chudoby. V té době byl na vzestupu nový ekonomický směr, označovaný jako neoliberalismus, který prosazoval volný trh a odmítal regulování inflace státem. Malá skupina konzervativců byla přesvědčena, že neoliberální teorie nedokáže vyřešit stávající problémy. Mezi zastánce volného trhu patřila i Margaret Thatcherová. Na konci roku 1974 se po dlouhém rozmýšlení rozhodla kandidovat do čela Konzervativní strany, jejímž cílem bylo prosadit novou ekonomickou doktrínu.
Vysílání: 02.9., 12.30 hod., ČT2
Opakování: 04.9., ČT2

Hlas lásky
Céline Dion a její cesta k umění a slávě. Francouzsko-kanadský film (2020). Hrají: V. Lemercierová, C. Weyersová, V. Baylaucqová, S. Marcel, M. Fontaineová, D. Fichaudová, A. Zouvi, J. Girard. Režie Valérie Lemercierová. Filmová fikce volně inspirována životem pěvecké superhvězdy Céline Dion. Quebec, 60. léta 20. století. Sylvette a Anglomard se radují ze svého čtrnáctého dítěte, holčičky Aline. Ve skromné rodině všichni žijí hudbou. Když pak hudební producent Guy-Claude objeví Aline a její jedinečný hlas, vyvstane mu v hlavě jediný cíl – udělat z Aline nejlepší zpěvačku na světě. Podporována rodinou i Guy-Claudem, ke kterému od začátku vzhlíží, se nadějná zpěvačka vydává na neobyčejnou životní cestu.
Vysílání: 31.8., 20.15 hod., ČT art

Chaplin a Moderní doba
Strhující příběh legendárního filmu. Francouzský dokument. V roce 1936, téměř 10 let po nástupu zvukového filmu, představil Charlie Chaplin svůj nový celovečerní němý snímek. Zatímco zvuk revolučně měnil kinematografii jako umění i jako průmysl, Chaplin odolal veškerému tlaku, znovu potvrdil svou výjimečnost a vzdal hold filmovým průkopníkům. Amerikou otřásala hluboká hospodářská krize a Chaplin se k ní vyjádřil víc než jasně. Nepotřeboval slova k tomu, aby vyjádřil absurditu existence malého člověka v soukolí výdobytků „moderní civilizace“.
Vysílání: 31.8., 22.15 hod., ČT art
Opakování: 06.9., ČT art

Bočan
Dokumentární portrét jednoho z posledních žijících tvůrců československé nové vlny (2026). Režiséra Hynka Bočana, který mj. natočil filmy Čest a sláva, Pasťák a S čerty nejsou žerty nebo seriály Záhada hlavolamu a Zdivočelá země. Režie P. Smělík. Hynek Bočan, poslední žijící představitel československé nové vlny, se ohlíží za svým životem i filmovou tvorbou. Dokumentární portrét prostřednictvím jeho filmů, dosud neveřejných osobních deníků, nových rozhovorů a unikátních materiálů ze soukromého archivu odhaluje osobnost režiséra, který po celý život zůstával věrný vlastnímu pohledu na film i svět. Intimní svědectví o výjimečném tvůrci a jedné z posledních přímých vazeb na generaci československé nové vlny.
Vysílání: 02.9., 20.15 hod., ČT art
Opakování: 06.9., ČT art

Altamira
Doma není nikdo prorokem. Antonio Banderas jako archeolog, který předběhl svou dobu, ve španělsko-francouzském dramatu podle skutečných událostí (2016). Dále hrají: G. Farahaniová, A. Allenová, R. Everett, P. Niney a další. Režie Hugh Hudson. Kantábrie, 1868. Amatérský archeolog Marcelino Sanz de Sautuola objeví v severošpanělské Altamiře pravěké jeskynní malby, jejichž stáří a význam mohou významně změnit pohled na dějiny lidstva. Místo uznání však čelí nedůvěře vědců, odporu církevních činitelů i obvinění z podvodu. Historické drama podle skutečných událostí vypráví stále aktuální příběh o odvaze hájit pravdu ve světě, který na ni ještě není připraven.
Vysílání: 02.9., 21.20 hod., ČT art

Julia Robertsová: krásná a úspěšná
Portrét jedné z nejoblíbenějších hollywoodských hereček. Britský dokument. Její životní příběh připomíná Andersenovu pohádku o ošklivém káčátku. Obrýlená holčička z rozvedené rodiny se stala zářivou filmovou hvězdou celosvětového významu. Možná proto si Julia Robertsová dodnes zachovává zdravý selský rozum a velmi přísně si chrání své soukromí. Herecky je velmi všestranná a ráda si zahraje v romantickém příběhu, v komedii, psychologickém dramatu i thrilleru.
Vysílání: 03.9., 22.50 hod., ČT art
Opakování: 05.9., ČT art., 07.9., ČT art

Belmondův krásný svět
Velký herec nevšedního charismatu. Francouzský dokument. Přes osm desítek filmů, tisíce úsměvů, bezstarostnost, drzost, rošťácké rebelantství i nedbalá elegance. Tak si vybavujeme Jeana-Paula Belmonda prostřednictvím jeho působení ve světě stříbrného plátna. Belmondo zůstává vysoko nade všemi epochami, styly i módními výstřelky. Belmondo totiž nebyl jen pouhým hercem, ale postavou francouzských dějin.
Vysílání: 04.9., 21.05 hod., ČT art
Opakování: 05.9., ČT art., 09.9., ČT art

Velká ryba
Byl jeho život velkým dobrodružstvím, nebo jen pohádkou? Ewan McGregor ve výstřední i hluboce jímavé poctě lidské představivosti. Americký film Tima Burtona (2003). Dále hrají: A. Finney, B. Crudup, J. Langeová, H. B. Carterová, M. Cotillardová, D. DeVito a další (V anglickém znění s titulky). Will Bloom vyrůstal ve stínu otcových neuvěřitelných historek a touží poznat muže, který se za nimi skrývá. Návrat domů jej zavede do světa, kde se vzpomínky mění v pohádky. Tim Burton natočil snímek poplatný estetice jižanské gotiky podle románu Daniela Wallace. Ústřední téma bylo pro Burtona osobní kvůli úmrtí jeho vlastního otce. Režisér dal již tradičně přednost hmatatelným kulisám a praktickým trikům. Letitý spolupracovník Danny Elfman získal za hudbu nominaci na Oscara a samotný film obdržel četné prestižní nominace, včetně sedmi cen BAFTA či čtyř Zlatých glóbů.
Vysílání: 04.9., 22.05 hod., ČT art