Scena.cz - 1. kulturní portál

zvláštní poděkování

Musica Florea v novém: Sub Olea Pacis et Palma Virtutis jako vizuální dialog baroka s funkcionalismem

autor: Zdroj: Pořadatel koncertu

S architektem a tanečníkem Václavem Krajcem jsme si povídali o chystané inscenaci Sub Olea Pacis et Palma Virtutis, novém nastudování díla Jana Dismase Zelenky a Matouše Zilla, které uvede orchestr Musica Florea a jeho hosté 29. a 30. července. Musica Florea letos výjimečně pro nový projekt nestaví Florea Theatrum, představení budou situována do prostoru Studia Hrdinů ve Veletržním paláci. Nový prostor přináší nové výzvy i nové možnosti – proto má při tvorbě inscenace scénografie tak zásadní význam.

Jaké bude letos scénografické řešení letní premiéry orchestru Musica Florea, když se nepřizpůsobuje prostor souboru, ale soubor prostoru? V jakých prostředích se inscenace odehrává a odkud je možné načerpat informace o její někdejší podobě?
Sub Olea Pacis je hra širokému obecenstvu známá nejen jako titul, ale i z odborných publikací, které se zabývají dějinami a teorií české hudby. Bohužel o samotné scénografii tohoto díla se nám nedochovaly prakticky žádné informace. O scénickém provedení jsme tedy začali uvažovat na základě analogií jezuitských školských her a zdokumentovaných divadelních produkcí. Tyto rešerše nás přivedly k využití dobového vyobrazení fasády Klementina do Křižovnické ulice, s nímž budeme pracovat jako s motivem jezuitského vzdělávání. Jde o fasádu palácového typu, vytvořenou podle projektu slavného architekta Carla Luraga.
Hra se odehrává na mnoha místech, ať už je to blíže neurčený exteriér, německé město Worms (významné např. jako sídlo Karla Velikého nebo místo smíření císaře Svaté říše římské s papežem), dále je to prostředí českého panovnického dvora. Samotná místa ale nejsou to hlavní, co v inscenaci sledujeme. Důležitý je pro nás zejména symbolický obsah, jehož těžiště leží v textu hry. Proměny scény budou tedy pouze drobné, zaměřené výlučně na aktivně užívanou dekoraci a rekvizity. Všechny prvky, které se objeví na scéně, budou nositeli významu v jednotě s textem hry.

Co nabízí prostor Studia Hrdinů? Poznáme dekorace z Florea Theatra nebo vznikají nové?
Pražský Veletržní palác, jehož součástí je i suterénní prostor Studia Hrdinů, je stavbou ryzího funkcionalismu konce dvacátých let 20. století. Velkorysost původního záměru architektů Josefa Fuchse a Oldřicha Tyla je zřejmá na každém kroku, stavba sama umožňuje realizaci téměř čehokoliv. Omezením je pro nás hlavně čas, který máme k dispozici na postavení scénického prostředí. I proto využíváme tuto příležitost a připravujeme pro diváky, kteří pravidelně navštěvují letní představení orchestru Musica Florea a znají již důvěrně sady scénických dekorací divadla Florea Theatrum, něco v plném rozsahu nového. Nechte se překvapit!

Poprvé budete mít k dispozici auditorium s elevací. Jak využiješ novou perspektivu, která se tím nabízí?
Ano, i v tomto ohledu je to změna. Scénu budeme stavět navíc i v jiném uspořádání pro reprízu v Polsku. Opustili jsme proto myšlenku obvyklé barokní úběžníkové perspektivy, která pracuje s perspektivní zkratkou a využijeme přirozenou perspektivu prostředí, ve kterém se bude hrát. Specifika těchto změn jsou jeden z mnoha úkolů pro režisérku Kateřinu Bobkovou-Valentovou a choreografku Hanu Slačálkovou.

Jakou náladu by měla scéna vyvolávat v divácích?
Naší snahou je přenést diváka do atmosféry uvedení této školské hry v Klementinu. V roce 1723, kdy byla Sub Olea Pacis uváděna pro císaře Karla VI., bylo Klementinum dlouhodobě přestavovaným areálem. Nevíme tedy ani, kde přesně se hrálo. Jisté je, že dokončena byla monumentální fasáda do Křižovnické ulice podle projektu Carla Luraga, a právě tato ikonická fasáda palácového typu je naším hlavním inspiračním zdrojem.

Samotný prostor Studia Hrdinů nám umožňuje pracovat i s divadlem mimo scénu. Na scéně se odehrává samotné představení, mimo scénu budou herci-studenti jezuitské koleje, kteří vstupují do svých rolí. Na podlahu scény využijeme baletizol. Vylepší povrch pro tanečníky a zároveň nám pomůže vymezit hranici prostoru školské hry oproti okolnímu prostředí.

Jak pracujete se světly? Je možnost zapůjčit si na místě divadelní techniku?
To neděláme z praktických důvodů. Vzhledem k tomu, že inscenace je „cestovní“, musíme být schopni vše nasvítit vlastními prostředky. Jako v minulých letech s námi bude pracovat mistr světel Mojmír Ledvinka. Využívá nejen osvětlovací prvky navržené speciálně pro Florea Theatrum, ale také další způsoby svícení pro požadované atmosféry.

A co speciální efekty či pyrotechnika, která ke slavnostem vždy patřila?
Bylo by nepříjemné být u druhého požáru Veletržního paláce. (smích) Naše efekty proto pyrotechniku připomínají, jde ovšem o jiné typy zařízení, které umožňují bezpečný provoz i v interiérech.

Prostor Studia Hrdinů je velmi členitý, nabízí různé ochozy, schodiště, vyvýšené plochy. Počítá se s využitím těchto prvků?
Prostorové řešení s režisérkou a choreografkou diskutujeme od samotného začátku práce na inscenaci. Hru na jevišti a pohyb mimo jeviště vnímáme jako nedílnou součást naší interpretace díla. Veletržní palác využijeme jako rámec, do kterého vkládáme kontrastní prostředí, jakési okno do minulosti.

Prostor tvoří surový beton. I to je jistě po výtvarné stránce výzva.
Jak už jsem uvedl, pracujeme s motivem kontrastu stávajícího prostředí a vloženého prvku scény. Beton ani barevné řešení stávajícího prostoru tedy není v rozporu s naším přístupem, naopak – využíváme ho. Přiznanou konstrukci funkcionalistické budovy lze právě chápat jako aluzi na rozestavěné Klementinum roku 1723.

Sladěné musí být se scénou i kostýmy, jaké bude řešení?
Kostýmní výpravu jsme v tomto projektu sloučili s výpravou scénickou. S režisérkou i choreografkou probíráme funkčnost kostýmů i jejich symboliku. Při návrhu pracujeme s dobově obvyklými ikonografickými předlohami, čeká nás tedy přehlídka alegorií a symbolů a doufáme, že budou čitelné i pro dnešní diváky.
Bude to náš první počin v takovém prostoru i v tak úzké spolupráci, rozhodně je to pro nás jedna z největších výzev této sezony.

📘 VSTUPENKY

1.6.2026 11:05:26 Lucie Kocourková | rubrika - Rozhovory

Časopis 23 - rubriky

Archiv čísel

Festivaly (2), Koncerty (2), Rozhovory (1), Z éteru (1)

reklama