Scéna.cz 

Volání rodu na divadelních prknech v Pardubicích

Předposlední premiéru stávající sezóny uvede Východočeské divadlo na komorní Malé scéně ve dvoře, kde režisérka Eliška Říhová inscenovala svůj vlastní text Volání rodu. První diváci novinku uvidí tento víkend 10. a 11. května 2025. „Volání rodu je stylizovaným, do jisté míry také poetickým a filozofickým pohledem na osobnost nejmenovaného diktátora, takzvané velké zvíře, které umírá a jeho tělesná a duševní schránka se začínají rozdělovat. Proto se také jedním z výchozích bodů inscenace stala velmi specifická lidská činnost, která se nazývá taxidermie neboli preparace. Jde o specializovaný obor, jehož cílem je vypreparovat mrtvé zvíře a následně skrze vycpávání kůže vytvořit jeho nejvěrnější podobu, zachránit jeho schránku před rozpadem a dát mu věčný život. Osud balzamovaného diktátora a vycpaného zvířete se v mnohém potkává, což Elišku přivedlo k myšlence vytvořit divadelní prostor, ve kterém vše, co bylo za života spojeno, získává po smrti novou podobu,“ vysvětluje dramaturgyně Anna Zindulková Hlaváčková.

Scénář Volání rodu je kompilátem různých prozaických děl, literatury faktu a vlastního textu Elišky Říhové: „Procházela jsem různé knihy například Zvíře nadzvíře Franka Westermana, Metafyzický kurník Xaviera Galmiche, knihu o preparaci z 19. století, až nakonec se mi jako nejvíc inspirativní zdála kniha Gabriela Garcíi Márqueze Podzim patriarchy. Kniha o donekonečna umírajícím diktátorovi, který je po smrti balzamován a má kolem sebe spousty lidí, kteří jeho smrt očekávají a zároveň se ho bojí. Náš příběh Volání rodu je o umírajícím prezidentovi – zvířeti, které nemůže odejít, protože vždycky bude někdo, kdo ho bude chtít ukázat v muzeu nebo ho mít vycpaného na parapetu a občas ho pohladit. Ale po čase v něm začnou žít brouci, takže nakonec se ho stejně musí zbavit.“
Ve hře o velkých zvířatech, která nám vládnou, hrají Ludmila Mecerodová, Karolína Šafránková, Jiří Hába, Josef Láska a Štěpán Pospíšil.

Nový titul pardubického souboru bude určen především divákům, kteří se nebojí v divadle přemýšlet. „Inscenace je ze své podstaty filozofická, ohledává téma lidské moci skrze zvířecí metafory a zároveň se ptá, zda je v pořádku udržovat kult moci diktátora / velkého zvířete i po jeho smrti. Představení bude výrazně vizuální a nezahlcené mluvením, což by mohlo zaujmout i mladší publikum, které v současnosti konzumuje především vizuální obsah,“ říká Eliška Říhová, absolventka oboru režie na Katedře alternativního divadla pražské DAMU.

📘 www.vcd.cz