Scéna.cz 

Výtvarné tipy 20. týden

Potížistky (6/7) - Stát modelem, nebo dělat umění?
Dokusérie o ženách, které se nebojí dělat potíže. A mužích, co jim fandí. B. Beňová. Dlouhou dobu bývaly ženy především objekty mužské touhy a inspirace. Umělecká díla hojně zobrazovala zejména nahá ženská těla. Ale musí být žena nahá, aby byla opravdu vidět? Jak ženy svým uměním mění zažitý pohled na ženské tělo? Radikální postoj reprezentovala výrazná filmová osobnost, žena, která se dokázala svou razancí prosadit v mužském světě, filmová režisérka Věra Chytilová. A její dnešní následovnice rostou jako houby po dešti. Umělkyně Marie Lukáčová skrze filmy, kresby i rapové songy podrývá dnešní stereotypy týkající se (nejen) ženských těl.
Vysílání: 15.5., 12.10 hod., ČT2
Opakování: 21.5., ČT2

Na plovárně s Karlem Halounem
Rozhovor Marka Ebena s grafický designérem, výtvarníkem, publicistou, kurátorem a pedagogem. Režie J. Hojtaš. Karel Haloun se narodil 30. října 1951 v Praze. Studoval Střední odbornou školu výtvarnou a Vysokou školu uměleckoprůmyslovou, kde dnes působí jako pedagog. Věnuje se převážně grafickému designu, logotypům, knižním úpravám, designu hudebních nosičů a plakátové tvorbě. Za svou práci získal mnohá ocenění – Nejkrásnější česká kniha, Nejkrásnější plakát, Cena kritiků na Bienále Brno, Czech Grand Design. Je autorem kritických reflexí a esejů, které publikuje v časopisech Revolver Revue, Svět a divadlo a na internetové platformě Přítomnost. Napsal ale také román Marná práce, soubor dramatických miniatur Hrana hry a divadelní hru Nový domov Jany Giovanny Bellofato. Je spoluautorem knižních rozhovorů Otrava krve a O umění, zjednodušeně řečeno. Vystavoval doma i v zahraničí. Je členem TypoDesignClubu a nehrajícím členem skupin Jasná páka a Hudba Praha. Je také spoluautorem interiéru jedné pražské restaurace a Junior klubu Na Chmelnici, který i spoluzakládal a zastával pozici výtvarného šéfa.
Vysílání: 14.5., 21.35 hod., ČT art
Opakování: 18.5., ČT2

Obchod s uměním za 2. světové války
Záchrana i znovuobjevení významných uměleckých děl světového kulturního dědictví ztracených či ohrožených v důsledku dopadu 2. světové války na francouzský trh s uměním. Koprodukční dokument ELDA a ARTE France. Zatímco na konci třicátých let dvacátého století se v Paříži oslavuje modernismus, nacistické Německo prosazuje „akademičtější" pojetí umění. Od nástupu k moci v roce 1933 vnucovali národní socialisté svůj estetický ideál: klasicismus a staré mistry. Moderní umění považovali za urážku. Hitler učinil z rigidního umění absolutní pravidlo nového vkusu. Ve snaze prosadit „pravé umění" uspořádali nacisté v roce 1937 dvě protichůdné výstavy. Jedna byla věnována novému oficiálnímu umění. Druhou nazvali „degenerované umění". Ze všech německých muzeí nacisté odstraňují avantgardní obrazy, moderní tvorbu očerňují a hanobí. Expresionismus, kubismus a dadaismus jsou prezentovány jako důkaz degenerace Výmarské republiky. Co se stalo s odepsanými obrazy po skončení výstavy? Některé byly zničeny, jiné uschovány poblíž Berlína a ty nejcennější prodány na mezinárodním trhu. Po událostech září 1939 obezřetný Jacques Jaujard, zástupce ředitele francouzských národních muzeí, organizuje evakuaci uměleckých děl z Louvru. 30. června 1940 vydává Hitler příkaz k zajištění uměleckých předmětů a historických dokumentů patřících Židům, které 15. července následuje nařízení, podle něhož Francouzi na okupovaných územích musejí německé Komandantuře nahlásit všechny přepravitelné umělecké předměty v hodnotě vyšší než sto tisíc franků. Každý předmět musí být přesně evidován: rozměry, tvůrce, datum vzniku, jméno a adresa majitele a také místo uložení. Pod velením Otto Abetze, německého velvyslance v Paříži, začíná konfiskace francouzského kulturního dědictví, zcela v rozporu s Haagskou úmluvou z roku 1907, stanovující, že v době války je soukromý majetek nezcizitelný. V Paříži vzniká státní orgán nazvaný ERR – Einsatzstab Reichsleiter Rosenberg, jehož úkolem je identifikovat, inventarizovat a zabavit všechny cenné kulturní předměty na okupovaných územích. Zabavená umělecká díla shromažďují v prostorech pařížské národní galerie Míčovna – Jeu de Paume. Naštěstí pečlivé kurátorce Rose Vallandové, která má v nepřítomnosti hlavního kurátora na starosti budovu Míčovny, nic neunikne a během čtyřleté okupace si veškeré informace o rabování zaznamenává.
Vysílání: 14.5., 23.00 hod., ČT art
Opakování: 18.5., ČT art

Frida Kahlo: Začátky a průlom (1/3)
První část britského životopisného cyklu odkrývá dětství a složité dospívání jedné z nejznámějších moderních malířek, poznamenané nemocí, mexickou revolucí a osudovou nehodou. Dokument BBC. Frida Kahlo si vydobyla v dějinách umění místo tak jedinečné jako je výjimečný její životní příběh, poznamenaný láskou, strastí, bolestí, ale i schopností vnímat úžasnou barevnost světa a žít i tvořit naplno, odhodlaně a bez zábran. Jaké bylo dětství budoucí umělkyně? Kdy začala kreslit? Jak se na sebe dívala v době prvního milostného zklamání?
Vysílání: 15.5., 23.00 hod., ČT art